Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Když Klaus souhlasí s Okamurou a rozumí populistům. Komentář Viliama Bucherta

Když Klaus souhlasí s Okamurou a rozumí populistům. Komentář Viliama Bucherta

Bývalý prezident Václav Klaus se podporou populistů nikdy netajil. Hned na několika akcích veřejně podpořil německou Alternativu pro Německo, která je vyhraněná proti EU a kritizuje migraci. Klaus se také v minulosti setkal s francouzskou Marine Le Penovou nebo s nesmlouvavým nizozemským kritikem islámu Geertem Wildersem. A v sobotním rozhovoru pro Lidové noviny prohlásil, že souhlasí s „mnoha názory Okamury“. Znamená to snad, že Klaus „na stará kolena“ nějak zásadně mění své názory? Ani ne, to spíše současný módní trend se v některých věcech přiblížil k němu.

Václav Klaus umí velmi umně pracovat se slovem. U něčeho svá tvrzení zesiluje, u něčeho je mírně zastře, aby se dala vyložit tak, i tak. Nejinak je tomu v posledním rozhovoru pro Lidové noviny. Zatímco Miloš Zeman bývá neurvalý, exprezident tak daleko nejde, i když nelze pochybovat o tom, že také on mnoho lidí považuje za „intelektuálně nedostatečné“.

Ke cti Klausovi slouží, že v deníku, který patří Andreji Babišovi, naplno řekl: „V případě premiéra Babiše jsem nezaznamenal žádný zřetelný politický názor na žádné téma.“ Ano, současný předseda vlády říká podle potřeby, co si myslí, ale pak neváhá názor rychle změnit a tvrdit pravý opak. Klaus je daleko konzistentnější.

Pokud si přečtete jeho články a projevy z 90. let minulého století, tak už v nich najdete kritiku Maastrichtské smlouvy, která měla vyústit v integraci a federalizaci Evropy. Také měl výhrady k zavedení eura, společné evropské měny. V březnu 2003 (tedy před více než 15 lety) mi při rozhovoru v Lánech vysvětloval, že propustnost Schengenského prostoru a volný průchod hranic může přinést v budoucnosti i některé problémy. Ve všech těchto věcech měl Václav Klaus pravdu.

Jenže to, co říkal kdysi, bylo mimo hlavní směr většiny politických stran v celé Evropě. Klaus byl brán jako exot. Dnes se najednou ocitá v proudu, který pořád sílí. A jak neopomněl „skromně“ zmínit v Lidových novinách, právě on je „největší bojovník proti evropskému establishmentu“ a proto je s některými dnešními nestandardními stranami, které jsou označovány jako populistické, na jedné lodi.

Protože ale exprezident báječně žongluje se slovy, neopomněl vždy ještě něco dodat a jinde ubrat. Třeba, že „určitě nemluvím jako Okamura. Což neznamená, že s mnoha názory Okamury nesouhlasím“. Nebo že má „blíž k Wildersovým názorům na EU než na migraci“ a že nepochopil proč nizozemský bouřlivák „atakuje muslimy, a ne islamismus“. Zastal se také nového italského ministra pro evropské záležitosti Paola Savony, kvůli kterému nechtěl italský prezident Mattarella chvíli jmenovat novou vládu.

Václav Klaus ale může mít vlastně radost, protože to, co on říká skoro 30 let (a za co byl odsuzován), je dnes téměř hlavním evropským politickým proudem. Strany, které zhusta kritizují Evropskou unii (v rámci toho také migraci a další problémy) bodují prakticky všude. Někde už dokonce sedí ve vládě.

Vždyť jen blázen by se podle exprezidenta učil něco od „těch Macronů, Merkelových, Junckerů a Rajoyů“. S tím lze souhlasit.

I když se mnoho věcí, které Václav Klaus prorokoval, naplnilo, jeho popularita je u české veřejnosti nízká. Hodně mu ublížila amnestie, kterou udělil na konci svého druhého prezidentského období v roce 2013. Podobně jako u amnestie Václava Havla z roku 1990, se záměr nepodařilo naplnit. Třetina odsouzených, které Klausova amnestie zasáhla, bylo počátkem letošního roku zpět ve vězení. Veřejnost masivní kroky v tomto směru vůbec nechápe a chápat zřejmě nikdy nebude.

A na závěr jedno konstatování, které se týká strany, kterou Václav Klaus kdysi spoluzakládal a byl více než 11 let jejím předsedou. ODS se postupně vzpamatovává z několika volebních výprasků a zvláštní je, že některé názory bývalého prezidenta by jí v dnešní resuscitaci zjevně pomohly. To už ale skoro nikdo v "jeho" straně nechce.

Další komentáře autora najdete na webu Reflexu

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1