Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kladivo na politiky aneb Vstanou noví Ištvanové. Komentář Bohumila Pečinky

Kladivo na politiky aneb Vstanou noví Ištvanové. Komentář Bohumila Pečinky

Jestli může něco deset týdnů před parlamentními volbami zkomplikovat politické soupeření a výsledky, je to paradoxně nový Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí s orwellovskou zkratkou ÚDHPSH.

Celá instituce vznikla jako pozdní plod protikorupční revoluce a nátlaku Rady Evropy, která dlouho upozorňovala, že v Česku nejsou dostatečně regulovány věci spojené s vynakládáním financí v politickém boji.

Zákon zpočátku podporovaly všechny vládní strany v čele s hnutím ANO. Během projednávání v parlamentu se však ze zákona stala součást honu na Babiše. Výsledkem je, že komplexně zreguloval vynakládání peněz tak, aby to znemožnilo jednomu bohatému člověku ovlivňovat politiku. Zákon ale také vkládá do rukou úředníků takovou moc, že mohou zpochybnit jakýkoli volební výsledek.

Jako hlavní ideolog úřadu se začal profilovat Jan Outlý, který si během krátké doby vyšlápl na prezidenta, Babiše i na premiéra. Po prezidentovi požadoval, aby svoje výjezdy do krajů zčásti zahrnul do limitu na volební kampaň. Přitom s pravidelnými výjezdy do krajů začal už v roce 2003 Václav Klaus. Navíc je skutečně neudržitelný Outlého výklad, že setká-li se prezident s úředníky, o kampaň nejde, ale jestliže s občany, pak ano.

Jak je Outlého pojetí neživotné, dokázal i jeho konflikt s Andrejem Babišem. Outlý požadoval, aby část nákladů na Babišovu svatbu byla zahrnuta do 90milionového limitu pro politickou stranu. Outlý Babišovi vytýkal, že nechával přenášet část svatby on-line na stranickém Facebooku. Jenže ve skutečnosti šlo o vysílání deníku Blesk a Babišovo hnutí na tento přenos jen upozornilo.

Premiéru Sobotkovi Outlý zase v rozhovoru pro Seznam oznámil, že jeho účast na jihomoravském Meruňkobraní by také měla být zčásti započítána do volební kampaně ČSSD.

V tu chvíli měl člověk dojem, že vidí pokračovatele olomouckého žalobce Iva Ištvana, který je vždy připraven kvůli krkolomným interpretacím zákona pozavírat půlku národa.

Zákon o ÚDHPSH je natolik obecný, že většina z pěti členů kolegia může kdykoli nachytat jakoukoli stranu a zpochybnit její volební výsledek. Naštěstí poslední instancí přece jen zůstane soud. Nicméně rozhodnutí voličů, které je nadřazeno čemukoli, může být zpochybněno politology, kteří dostali shůry úřad a nyní si užívají svou moc.

Straničtí bossové se volných výkladů zákona trochu obávají, ale z větší části z něj mají radost. Dozor nad financemi totiž způsobil silnou centralizaci volební kampaně v rukou pražských vedení.

Dobrovolnický a spontánní ráz okresních a krajských kampaní je do značné míry omezen, což stranickým šéfům vyhovuje. Úřad se stává dalším kontrolorem, který v regulaci spontánních aktivit vidí smysl existence.

Všechny negativní jevy volebních kampaní, jimž chce úřad čelit, nakonec možná nebudou nic proti tomu, jak do volební soutěže zasáhnou úředníci z ÚDHPSH.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744