Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Komentář: Strmý pád Zemanova zdraví komplikuje ruské zájmy v Evropě. Domácí úkoly od Kremlu ovšem plní na jedničku

Komentář: Strmý pád Zemanova zdraví komplikuje ruské zájmy v Evropě. Domácí úkoly od Kremlu ovšem plní na jedničku

Hradní kancléř Mynář je rozený stratég. Skrze veřejnoprávní obrazovku oznámil světu, že prezidenta České republiky momentálně „nebolí nožičky a dobře se vyspinkal“. Jindy na slovo skoupý bafuňář z Osvětiman, který se  zabydlel na Hradě  bez prověrky, aby se tu tetelil z poct hradní stráže, tak s něhou v duhovkách odhalil skutečnou pracovní náplň prezidentské kanceláře. Namísto nezištné služby vlasti, kterou od ní daňoví poplatníci právem očekávají, obskakují hradní papaláši chátrající hlavu státu, aby přežila zdravotní potíže a s nimi i jejich privátní byznys, založený právě na Zemanově vlivu.  

Dětinské žvatlání nad mizernou kondicí prezidenta a bezmála goebelsovské metody,  které stařecké lži přetavují v pravdu a ctnost, jen ilustrují zoufalý stav úřadu, jehož představitel  má být v turbulentních časech  světa při síle a rozumu. Mynářův rozjařený úlet navíc ukázal hutný politický bizár;  Hrad se místo moderní a pružné instituce v čele s energickou a přitom skromnou osobností a s přesahem do demokratických západních struktur, stává předraženou „eldénkou“ pro luxusní podzim života východního mocnáře, hýčkaného za peníze občanů místní buňkou Putinova politbyra. V historii země sice nikoliv poprvé, ale zato bez jakékoliv sebereflexe. Nožičky totiž uvykly hradním tébichům a spinkání v lánském zámku je podstatně růžovější, než v kamrlíku na Vysočině.

Cenu za královský život Zemanovy party tu přitom platíme extrémně vysokou. Zatímco po nás chce daňová šikana krev, pot a slzy,  Hrad se těší tučným příjmům ausgerechnet z našich daní, navíc bez sebemenších zásluh. Jen letos mu sněmovna přiklepla navíc okolo čtyřiceti milionů korun a dohromady tak bezmála půl miliardy do rozpočtu. Proč vlastně, když prezident nedrží basu ani s vlastní zemí, ale s jejím někdejším okupantem, natož pak se spojenci, vládou a parlamentem, zůstává záhadou. Zda tu jde jen o stereotyp a zbytky úcty k prezidentskému úřadu nebo tichou naději, že další milióny na trachtace pro Zemanovy vyvolené zamknou aspoň do parlamentních voleb prezidentova nevymáchaná ústa, se dá jen spekulovat.

Miloš Zeman ani jeho kancelář se proto vůbec nežinýrují. Od úprav sídla českých králů pro bydlení famílií Zemanova fraucimoru, po opulentní oslavy narozenin prezidentova poradce Nejedlého a v nejbližších dnech i samotného Mynáře, při nichž mají turisté a Pražané zkrátka smůlu. Jakoby nestačily tamní bezpečnostní fantasmagorie, jejichž autoři mají Zemana za pupek světa v hledáčku celých armád teroristů, nedostane se  teď živá noha už ani do Jeleního příkopu, ani do turisticky atraktivních jižních zahrad Pražského hradu. Kvůli soukromým mejdanům Zemanova personálu.

Už beztak nákladný prezidentský servis ale Hradu nestačí. Notně se prohýbají i krajské účty. Sedmnáct milionů, které z nich dodnes spolykala pohoštění pro Zemana na jeho předvolebních turné po návsích a náměstích, je pro radnice citelným zářezem do napjatých rozpočtů.  Kraje proto chtějí přesunout část nákladů do režie prezidentské kanceláře. A čerstvý příklad, kdy člen Zemanovy suity ohrnuje nos nad kvalitou regionálního občerstvení s  výtkou, že je zvyklý jen na pětihvězdičkový koňak, ukazuje, že plným právem. Hrad návrh hejtmanů přesto oslyšel a prezident dolních deseti milionů jim obratem vzkázal, že se nebude nikoho doprošovat, aby za něj zaplatil chlebíčky. A příště by do takového kraje už nejel. Že jde o ostudné vrchnostenské gesto a žalem by neúpěly radnice, nýbrž Zemanova volební kampaň, na Hradě  samozřejmě vědí. Ruský Lukoil totiž na prezidentovy venkovské estrády nepřispívá; jeho miliony dorazí jako obvykle v ostré fázi prezidentské kampaně.  

Na manýry hradního ansámblu ale doplácí už i soukromé firmy. Z hromady plechů, která zbyla z policejního supervozu  po privátní vyjížďce Zemanova protokoláře a přítele  jeho  dcery, měli v BMW jistě radost.  Omluva nikde; místo ní jen Zemanovo nehorázné plédování o zálibě mládeže v rychlých autech a mlžení policejního šéfa, který by prý v bavoráku za milióny nechal klidně projet (sic!) i veřejnost. Z cizího krev neteče. Kdo zažil policejní manévry v brněnském hotelu  International,  kde Zeman nocoval na cestě za svojí  klakou, nabyl dojmu, že se tu zastavil sám Trump. Speciální jednotky a  technika, speciální psi a navrch prezidentské kolony už extra i pro Ivanu Zemanovou, tu spolu s armádou policejních uniforem v brněnských ulicích a ve vzduchu rozhodně nebyly zadarmo. Jestli v brněnské kase zbylo na kávu pro prezidentova  milce Kájínka, který se tu usadil, Hrad tají.

Škody, které zemi postihují za Zemanovy prezidentské éry, ale nelze vyčíslit jen sumářem rostoucích nákladů na rozmařilý život a prebendy hradní věrchušky. Nevratné jsou hlavně v účelové agresivitě veřejných výroků hlavy státu a okázalém ruském lokajství, které republiku cíleně  sráží do kolen před jejími spojenci. Nepřítomnost českého prezidenta při zásadních projevech západních státníků na bruselském summitu NATO přitom nemusí být  jen důsledkem Zemanova chatrného zdraví; ale další z celé  série  deklarací  české  sounáležitosti s Kremlem v jeho nenávisti k severoatlantické alianci. Zato v Rusku blízké, komunistické Číně, si Zeman přes indispozici  nenechal ujít  fotografování s Putinem a Si Ťin-Pchingem. I za cenu grandiózní ostudy s golfovým vozíkem.   

Servilita českého prezidenta k Vladimíru Putinovi  překonává  všechny myslitelné meze. Zeman mluví rusky skoro všude a rád, bez ohledu na diplomatická pravidla. Jak na tiskové konferenci v Bruselu, kde jej za to musí okřikovat, i v centrále komunistů ve Vietnamu nebo na merendách na ruské ambasádě. A samozřejmě s Putinem v Pekingu, kde mu doporučil „likvidírovať“ novináře. Vraždy žurnalistů, kteří kdy ruského prezidenta kritizovali, má  Zeman v pohnuté mysli nejspíš  za hrdinský čin.  Sám s oponenty účtuje s  bezpříkladnou sprostotou, mrtvé nevyjímaje. Že mu už nestačí  jen urážky  a rád by s nimi zatočil  jednou provždy, je nade vší pochybnost. Spojence už má.  Povede-li příští vládu Andrej Babiš, nestačí jim kriminály. Své by o tom mohla už dnes  vyprávět skupina Ztohoven.  Za recesi s rudými  trenkami  místo  prezidentské standarty  jde  potřetí k soudu a odnese si trest. Za dvě vajíčka proti Zemanovi  na Albertově má  oplétačky s prokurátorkou  i pražský  důchodce Frühauf;  hrozí mu dva roky vězení.  Zavřít ministra  Zaorálka chce na tajné nahrávce prozměnu  Babiš. Soudci kvůli nim válčí se státními zástupci a demokracie začíná být na obtíž.

Strmý pád prezidentovy kondice zdánlivě  komplikuje ruské zájmy v srdci Evropy, ale určitě je neohrožuje. Domácí úkol z Kremlu totiž  plní  Miloš Zeman pořád na jedničku. Nožičky k tomu extra nepotřebuje, ruku mu vedou zkušení poradci z ruské ambasády  a ti čeští pod taktovkou Nejedlého, zoceleného sovětskými školami. Kravál na adresu kritiků  pak zařídí  Ovčáček. Luxusní stáří na Hradčanech  až do roku 2023  má přitom od ruské režie jasnou  podmínku. Zemanem rozeštvanou Českou republiku s kolaboranty  u moci. Nevěrohodnou pro spojence v NATO  a Evropu.  S nemocnou loutkou v Lánech a s bezohledným oligarchou ve Strakově akademii. Bezbrannou a  vydanou na pospas Putinovi. Štěstí  přeje připraveným. Vzhůru k volbám!

Autor je komentátor Info.cz 

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>