KOMENTÁŘ MARTINA MALÉHO | Bojem proti korupci jsme se za posledních pětadvacet let probojovali do stavu, kdy čtyři roky (respektive sedm let) vládne podnikatelský projekt, přisátý na dotační penězovody v takové míře, o jaké se nám ani nesnilo. Jak je možné, že se to stalo, když jsme tak intenzivně bojovali, že?
Problém bude v tom, co trefně pojmenoval komentátor Alexandr Mitrofanov: „Korupce byla, je a bude. Lze ji pouze omezit.“
Podle mého názoru je boj proti korupci v předvolební kampani jen lapátko na voliče, kteří zabírají na první signální. Slyší „boj“ a těší se, že to někdo za ně vybojuje a oni uvidí slavné vítězství.
Kámen úrazu je v tom, co si pod „slavným vítězstvím“ nad korupcí představují. Není to to, co píše Michal Bláha - registr smluv, transparentnost, omezení anonymních akcií atd. To je příliš „obyčejné“... Kdepak. Lid, který volil „boj“, chce spektakulární vítězství.
Totiž, abych byl přesný, chce vidět, jak politiky vedou v klepetech, soudí je a zavírají do vězení. To je v mysli člověka správný výsledek „boje proti“ - vlastně proti čemukoli. Potrestání viníků a jejich příslovečné „zavření do zčernání“.
Michal Bláha má samozřejmě pravdu, stejně tak ji má Alexandr Mitrofanov, a stejně ji mám já (ano, zní to trošku jak z toho rabínského vtipu, ale ještě počkejte…) Michal Bláha totiž popisuje způsoby, jakýmý se korupce omezuje na systémové úrovni. Způsoby, které odstraňují skuliny a tmavá místa, v nichž se korupci daří.
Jenže systémové omezení korupce není to, co si běžný volič představí, když slyší „boj“. K jeho vlastní škodě, protože jedině systémové omezení korupčního prostoru dává smysl, naději, a vede k dlouhodobě udržitelnému výsledku. Ovšem je to příliš nenápadné, příliš efemérní… Slibujete „boj“, a výsledkem jsou „nějaké změny nějakého registru“, které možná během dlouhých několika let odstraní část možné korupce?! A teď budete vysvětlovat, že to je správné a že to je mnohem důležitější než „zavřít X (jméno si dle chuti doplňte) do vězení“?
Proto říkám, že „boj“ je pro první signální soustavu. Omezování a změny jsou příliš neuchopitelné a jejich vysvětlení hrozně složité. Navíc tomu prvnímu nahrává i určitý rys národní povahy…
