KOMENTÁŘ RADKA KOVANDY | Jako by nestačilo, že cihly zdražily na dvojnásobek, betonářská výztuž není vůbec a velké stavby musí kvůli inflaci zachraňovat stát. Nedávno se do sebe ještě pustily největší stavební firmy. Bude výsledkem další zpožďování a zdražování staveb?
Nebudeme vás napínat: Už se to děje. Vyprávět by o tom mohli zastupitelé Jihlavy, kteří se již tři roky snaží vybrat zhotovitele silničního obchvatu; obyvatelé jihomoravského Čebína, kteří si užijí o několik měsíců déle masivní průjezdy tranzitní dopravy; Středočeši, kterým se o čtyři měsíce posunula oprava dálnice D1; a koneckonců i Pražané, jimž se protáhlo čekání na dodavatele pro metro D o 14 měsíců. Důvod? Ve všech případech zejména zpochybňování regulérnosti veřejné soutěže, jinak řečeno válka stavebních firem.
Nedávno vyděsil zadavatele silničních zakázek dopis, v němž čtveřice velkých stavebních firem obviňuje Metrostav z maření výkonu úředního rozhodnutí a volá po vyřazení dceřiné společnosti MI Roads z veřejných tendrů. Argument zní tak, že Metrostav a jeho dcera Metrostav Infrastructure nedávno přeci dostaly kvůli kauze Rath soudní zákaz veřejných zakázek. Na druhou stranu už se zde nemluví o tom, že nově založená firma MI Roads začíná v oboru od nuly a bez referencí, takže její podnikatelská aktivita je „de iure“ naprosto legitimní. Ostatně ke stejnému závěru se nakonec přiklonil i nezávislý právnický posudek ŘSD.
Účelem tohoto komentáře však není posoudit, kdo hraje falešnými kartami a kdo jen těmi, co přijdou z balíčku. Obyvatele a daňové poplatníky zajímá především to, zda budou důležité stavby dopravní infrastruktury hotové včas a za rozumné peníze. A to by obojí mohlo být na mnoha místech touto křiklavou aktivitou čtyř firem v ohrožení, pokud by tedy dotčené orgány vzaly zmíněný dopis vážně. Lze předpokládat, že spousta zakázek by nevedla k zahájení stavby, nýbrž k dalším přestřelkám, odvoláváním, eventuálně soudům. Výsledkem nemůže být ve finále nic jiného než zpožďování a prodražování staveb.
Přiznejme si, že největší hráči na českém stavebním trhu nejsou žádné Rychlé šípy. O Metrostavu se už psalo hodně, méně se už ví, že se v bažinách trestního práva zdaleka netopí sám. Eurovia čelí trestnímu stíhání za zakázku na rekonstrukci tramvajové trati v Liberci, Strabag zase obvinění kvůli problematické zakázce v Děčíně. V obou případech je přitom ve vzduchu trestní odpovědnost právnických osob čili teoreticky i další zákazové tresty.
Výše uvedené úvahy vedou k otázce, nakolik je za těchto okolností rozumné torpédovat realizaci důležitých infrastrukturních staveb, jakkoliv se autorům zmíněného dopisu může zdát, že jsou v právu. Soudní mlýny sice melou podobně pomalu jako ty boží, zároveň však melou jistě. Dovedu si představit, že jednoho krásného dne se mohou role stěžovatelů a hříšníků i prohodit... O důvod víc, aby firmy zakopaly válečné sekyry a vrátily se k soupeření výhradně o cenu a kvalitu svých zakázek. To je totiž ten jediný souboj, kterému mohou obyvatelé a daňoví poplatníci fandit.
