KOMENTÁŘ JAKUBA SPLAVCE | Včerejší večer se nesl v duchu pohody. Dokonce i poté, co začátek živého vystoupení bývalého premiéra Mirka Topolánka přerušili aktivisté z hnutí, jehož jménu nebudu dělat reklamu. Poklidný a opravdu až úsměvný protest spíše jen okořenil začátek show. Skoro by se zdálo, že přehlídka znuděných progresivních bytostí je součástí scénáře. Pousmál jsem se, mávl nad tím rukou a asi bych dnes nepsal tyto řádky, kdyby lídři této bandy po konci vystoupení nezaútočili na Mirka způsobem, který nemá se zelenou agendou vůbec nic společného. Způsobem provedení se totiž blížil neomarxistickým praktikám v nejryzejší podobě. Proč dnes právem pohrdáme aktivistickou lobby a co si musí tito inteligencí limitovaní lidé uvědomit, aby něco reálně změnili? Je pátek, blíží se Vánoce, a tak jsem si nejen pro ně přichystal výhodný balíček tří rad plus jedné zdarma.
1. Mějte reálnou agendu
Většina aktivistů přikládá větší validitu svým názorům než faktům. Z toho vyplývá i to, že místo lidí s programem, který je legislativně prosaditelný, chodí po světě maskoti v kostýmu odpůrce reality. Aktivismus totiž není cesta, nikdy nebyla. Vedení nesmyslných kulturních válek se proti vám totiž vždy otočí. Pokud však dokážete své myšlenky sepsat, obhájit a prosazovat, můžete něčeho dosáhnout. Ne na komínech koksoven, ne obsazováním soukromého majetku, ne útoky na Mirka, ale tím, že přijdete s daty, agendou a prostředky, jak jí chcete dosáhnout. Opustit ideologickou dojmologii je však složité. Tím spíše, když to smrdí prací. Pro většinu aktivistů totiž platí rovnice „práce = těžký“. To radši budeme křičet vzletná hesla, přilepovat se k silnici a ničit významné kulturní dědictví. Mám s lobbyingem nejrůznějších problematik zkušenosti a rád vám poradím. Bez reálné agendy není reálná změna. Pokud si to neuvědomíte, budete pro většinu společnosti opravdu jen hysterickými dětmi.
