Maláčová: Česko je eldorádem, kde banky extrémně vydělávají. Zbořme tabu a zdaňme je! | info.cz

Články odjinud

Maláčová: Česko je eldorádem, kde banky extrémně vydělávají. Zbořme tabu a zdaňme je!

KOMENTÁŘ JANY MALÁČOVÉ | Pokud chceme spravedlivou společnost, musíme podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové z ČSSD rozbourat za desítky let prolobbované tabu o nedotknutelnosti bank. „Protože společnost, kde pár bankéřů vydělává miliardy, zatímco rodiny nebo důchodci nemají peníze na bydlení nebo léky, nejenže není spravedlivá. Je nemocná a nefunkční,“ píše Maláčová v komentáři pro INFO.CZ.

Česká ekonomika už nesprintuje, ale stále běží. Rychle, pohodlně, nezadýchává se. Růst přes dvě procenta HDP odpovídá našemu dlouhodobému potenciálu a rozhodně to není důvod k panice nebo dokonce ke krizovým plánům na „měkké přistání“. A už vůbec to není důvod k tomu, abychom začali škrtit růst životní úrovně nebo opět bezmyšlenkovitě podrývat fungování státu. Přesně to se totiž dělo s přizvukováním bankovních ekonomů při velké škrtací mánii Kalouskovy a Drábkovy vlády. Ta nás přivedla do recese a nakonec k nárůstu zadlužení.

Pokud se světová ekonomika neocitne v obchodní válce, pokud nepraskne někde ve světě finanční bublina, poroste česká ekonomika dál tempem vyšším než dvě procenta. A pokud se snad ve světě stane jedna z katastrof, které někteří čeští „ekonomové“ předpovídají na každý příští rok už deset let v řadě, máme polštář. Ano, máme. Není pravda, že vláda ekonomicky dobrých let nevyužila či že je projedla, jak tvrdí pořád ti stejní, kteří i premiéra Nečase kritizovali, že měl snad škrtat ještě víc.

Úroveň zadlužení se za pět posledních let snížila o čtvrtinu z 42,2 % na 31,7 % HDP. To fakticky představuje fiskální polštář jen za tuto dobu přes půl bilionu korun! Zároveň máme čtvrté nejnižší zadlužení ze zemí EU. Takže, ať se to někomu líbí nebo ne, od roku 2014 vláda pod vedením ČSSD objektivně připravila státní finance na negativní dopady krize lépe než jakákoli jiná vláda v minulosti naší země.

Neproškrtejme se ke krizi

Pokud na nás nedopadne plnou parou globální krize, náš ekonomický výhled není vůbec špatný. Je ale nutné přiznat, že státní rozpočet už tak dobře nevypadá. Ale důvodem není pomalejší růst ekonomiky jako spíše to, že už nemůžeme počítat s jednorázovou pomocí zpětných doplatků evropských fondů nebo s převody z privatizačního fondu. Právě proto se tu zase začalo mluvit o tupých škrtech ve státní správě, o plošné revizi dávek, o hubených letech a nutnosti šetřit, šetřit, šetřit. Rozuměj škrtat, škrtat, škrtat.

Je to přirozenost lidská, ale nikoli ekonomická. Když jako občan nebo podnikatel cítím, že přijdou horší léta, omezím výdaje a začnu spořit. To je rozumné. Co je ovšem rozumné na úrovni domácností, může ekonomiku samovolně přivést do krize, když se podobně chová stát. Pokud nepřijde krize zvenčí, jediný, kdo ji může způsobit, je vláda sama tupými škrty a šířením „blbé nálady“. To bychom dělat neměli!

Už zase vidíme vůli prodávat státní majetek, zvláště budovy, tiše privatizovat veřejné služby od zdravotnictví, poštovní síť až po železniční dopravu. Sofistikovaně a poučeněji než v minulosti, aby to nezpůsobilo veřejný poprask, ale nikoli s menšími dopady na kvalitu a dostupnost těchto služeb. Už zase slyšíme úvahy o plošném a tupém škrtání úředníků, které sice rozpočtu nic kvůli peripetiím zákona o státní službě nepřinese, ale zato spolehlivě naruší fungování státu a jeho prezentaci navenek.

Přebujelý sociální systém je Fake news

Je třeba být rozpočtově odpovědný. Já podporuji úspory, pokud je cílem efektivita a zpřehlednění. Jestliže má být ale cílem decimace bez ohledu na dopady, nepovažuji to za inteligentní.

Také představa, že lze na „sociálních dávkách“ ušetřit desítky miliard, je absolutně mimo realitu. Politici, kteří to navrhují, buď lžou, manipulují nebo vůbec nevědí, o čem mluví. Český sociální systém totiž není přebujelý. Na pojistné dávky ČR vydává sice téměř půl bilionu korun, zejména na důchody, ale jedná se o platbu za minulé příspěvky zaměstnanců a živnostníků. Je to veřejná služba, kterou si lidé předplácí, a drtivou většinu představují důchody lidem, kteří před lety vybudovali naši ekonomiku, celý život pracovali a přispívali a teď mají právo na odpočinek.

A také na to, aby nežili v chudobě, kde se nachází čím dál více seniorů. Přitom toto není politika, která dostává ekonomiku do deficitu. Naopak. Lidé v minulém roce více přispěli na důchody a nemocenskou, než si z ní vybrali. O 22,6 miliardy korun! Ani zde neušetříme, naopak riskujeme, že uvrhneme stovky tisíc lidí do chudoby, kterou si nezaslouží. Připravili bychom lidi o téměř jedinou sociální jistotu ve stáří a v nemoci a stali bychom se horší společností.

Většinou, když se řekne „dávky“, lidé nemají na mysli důchody a nemocenskou, ale nepojistné dávky. Za ně sice vydáváme něco přes 72 miliard (z výše zmiňovaného půl bilionu), ale z toho více než dvě třetiny jdou na rodičovský příspěvek a příspěvek na péči pro zdravotně postižené. S velkým odstupem třetí největší položku, tedy dávky na bydlení, se nám v poslední době podařilo snížit o pětinu.

Samozřejmě i na zbylých dávkách lze šetřit, ale riskujeme pád desítek tisíc lidí do extrémní chudoby a s tím spojené patologie, aniž bychom ušetřili více než pár stovek milionů. Česká republika vydává na sociální politiku o celou třetinu méně než je průměr EU. Na sociální ochranu v oblasti bydlení je to pak dokonce jen polovina toho, co vydávají ostatní vyspělé státy. A na sociální ochranu dětí a rodin vydáváme v tomto poměru o téměř dvě pětiny méně. A já mám teď jako ministryně práce a sociálních věcí v tomto systému škrtat desítky miliard?!

Náš sociální stát je předmětem celé řady pomluv a nepravd. Ve skutečnosti je dimenzovaný velice „natěsno“. Jakékoli hrubé a tupé zásahy mohou mít výrazné dopady na naši společnost, zvýšení kriminality, snížení šance pro rodiny normálně fungovat – bydlet, pečovat o své blízké, vzdělávat se a chodit do práce či práci hledat. To nepřipustím a žádný příčetný ministr práce a sociálních věcí by nejednal jinak.

Zbořme tabu bankovní daně

Když ale já a ČSSD říkáme, že nemůžeme v sociálním systému hledat desítky miliard, neznamená to, že nemáme návrh řešení pro nedostatek peněz na věci typu zvýšení rodičovského příspěvku pro co nejširší skupinu rodin nebo zřízení jeslí a školek. Řešení tu totiž je. Za desítky let lobbingu a za přizvukování pravicových politiků se z něj ale udělalo tabu. Ke škodě celé České republiky. Zkráceně mu říkáme bankovní daň.

Desítky zemí po celém světě k tomuto kroku přistoupily. Zaměřily se na sektor, který je svým hospodářským charakterem výjimečný především tím, že skrze frakční bankovnictví dokáže „vytvářet“ peníze a na nich pak vydělávat. A v České republice banky vydělávají extrémně. Jen za minulý rok jim opět stoupl zisk, který přesáhl 82 miliard korun. Pro lepší představu, banky u nás v loňském roce každou hodinu vydělaly 9 a půl milionu korun.

Nevím, jak jinak to nazvat, než že naše země je pro banky rájem a skutečným eldorádem. A abychom si dobře rozuměli, já nemám problém s tím, aby se u nás bankám dobře dařilo. Ale je podle mě nemravné, aby takto rostly zisky bankám, zatímco my se ve vládě dohadujeme, zda najdeme několik miliard korun na to, aby se lépe dařilo rodinám s dětmi nebo důchodcům. Proto říkáme, pojďme více zdanit aktiva bank. A pojďme je zdanit odstupňovaně, podle jejich velikosti, aby nejméně dopadly na ty malé.

A že banky přenesou náklady na zákazníka? To je lež. Netuším, o jaké „zahraniční zkušenosti“ mluví např. paní ministryně financí ve svém článku o měkkém přistání. Bankovní daň zavedlo patnáct zemí EU, z toho i Německo či Rakousko. Máte snad dojem, že je tam více poplatků nebo horší bankovní služby? Naopak. Velkým zahraničním bankovním skupinám vynáší české banky každoročně více než 10 % jejich původních investic.

Příspěvek na péči vzrostl, brzy přijde další navýšení>>>

Prosím porovnejte si to s výnosy na vašem spořícím účtu, které se patrně pohybují na úrovni dvacetkrát až stokrát menší. I během nejhlubší bankovní krize byla Česká republika zlatým prasátkem evropských bankovních koncernů. A není to kvůli tomu, že bychom měli tak úžasný bankovní sektor jako nikde jinde ve světě. Je to proto, že si na sobě necháme dříví štípat.

Drtivou většinu mediálně aktivních ekonomů zaměstnávají banky. Miliony na jejich platy se vyplácí bankám tisícinásobně. Tito ekonomičtí komentátoři totiž - až na zářné výjimky - hrají užitečné idioty a vytvářejí dojem, že banky jsou zlatým teletem. A když si na zlaté tele dovolíme sáhnout, padne na nás boží hněv zprostředkovaný neviditelnou rukou trhu. Říkají, že každý větší náklad na bankovní sektor dopadne na zákazníka a hlavně i maličkým zásahem do bankovního sektoru násobně poškodíme ekonomiku. Opak je pravdou. Nikde v české ekonomice není takový prostor, jak snížit úprk zisků z naší ekonomiky a zároveň nepoškodit zákazníky a občany České republiky.

Jestliže chceme spravedlivou společnost, rozbourejme konečně to za desítky let prolobbované tabu o nedotknutelnosti bank. Protože společnost, kde pár bankéřů vydělává miliardy, zatímco rodiny nebo důchodci nemají peníze na bydlení nebo léky, nejenže není spravedlivá. Je nemocná a nefunkční. A nemocná a nefunkční společnost nebude schopna zvládnout výzvy, které nás v 21. století čekají.


Autorka je ministryní práce a sociálních věcí za ČSSD

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí 1. dílu

Game of Thrones s08e02 - shrnutí 2. dílu

Game of Thrones s08e03 - shrnutí 3. dílu

Game of Thrones s08e04 - shrnutí 4. dílu

Články odjinud