Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Martin Schulz: politik, jemuž namazaly schody dvě esemesky. Glosa Igora Záruby

Pokud mají tahanice o podobu vlády v Německu nějakou tragickou postavu, je jí Martin Schulz. Tedy politik, který se vrátil do Berlína z postu předsedy Evropského parlamentu, aby se stal vyzyvatelem kancléřky Angely Merkelové, převzal vedení sociální demokracie, vytáhl domovskou stranu do nečekaných výšin popularity - a získal v zářijovém hlasování do Spolkového sněmu očekávané stříbro. Bohužel vše, co následovalo, už nemělo s očekáváním partaje ani jeho vlastním co dělat. Na konci příběhu je řadový poslanec dolní parlamentní komory Martin Schulz. A současně muž, v jehož osudu sehrály důležitou roli dvě textové zprávy na mobilu, známé jako sms.

Tvrdí to redaktor týdeníku Der Spiegel Markus Feldenkirchen, autor knihy „Die Schulz-Story - Ein Jahr zwischen Höhenflug und Absturz” (Schulzův příběh - jeden rok mezi vzestupem a pádem), která byla v sobotu představena v Berlíně. Feldenkirchen strávil za posledních 12 měsíců se Schulzem velké množství času, dá se tudíž předpokládat, že se toho od něj a o něm dozvěděl hodně.

Například to, že ho kolegyně z SPD Andrea Nahlesová, která rozhodně nepatří mezi Schulzovy obdivovatele, už zkraje roku 2017 důrazně varovala před sporem se Sigmarem Gabrielem, jenž před europarlamentním navrátilcem sociální demokraty řídil a po zvolení Franka-Waltera Steinmeiera se uchýlil do čela německé diplomacie. „Buď zabiješ ty jeho, nebo on tebe,” napsala Schulzovi.

Dotyčný však na její slova nejspíš zapomněl, případně se jimi odmítl řídit. Bezprostředně po zářijovém klání ubezpečil Německo, že než licitovat o další velké koalici, odejde s SPD do opozice, aby na sklonku roku – po krachu debat o jamajské sestavě ve složení CDU/CSU, FDP a Zelení – přitakal přesnému opaku. Ba co více, dostal zálusk na křeslo šéfa diplomacie. Tedy na post, v němž seděl Gabriel. Mezi rivaly se rozpoutala slovní přestřelka, po níž následovala sms číslo dvě: „Je to prostě tak, že mě chceš obětovat v zájmu vlastní budoucnosti,” napsal rivalovi rozlícený Gabriel.

Jak to dopadlo, víme. Gabriel se stejně jako Schulz poroučel, rezort zahraničních věcí dostal socialista Heiko Maas. SPD se kromě toho nespokojila s tím, že Schulz dal své vládní ambice k ledu: musel odejít i z čela partaje, kde ho nahradila právě Nahlesová. „Měl jsem odejít už v momentě, kdy strana kývla na rozhovory o vládě,” uvědomuje si zpětně Schulz. S vysvětlením, že si nebyl jistý, zda může odmítnout nebo couvnout, když ho k jednání s Merkelovou vyzval sám prezident.

Pro muže, který zůstal před vládními dveřmi, do nichž socialisty dostrkal, je to pozdní reflexe. Politická disciplína, na niž se odvolává, mu vykonala medvědí službu. Místo nahoru ho stáhla dolů. Ony dvě esemesky, jimž nevěnoval dostatečnou pozornost, ho budou budou hryzat ještě dlouho.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1