Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Martin Schulz: politik, jemuž namazaly schody dvě esemesky. Glosa Igora Záruby

Pokud mají tahanice o podobu vlády v Německu nějakou tragickou postavu, je jí Martin Schulz. Tedy politik, který se vrátil do Berlína z postu předsedy Evropského parlamentu, aby se stal vyzyvatelem kancléřky Angely Merkelové, převzal vedení sociální demokracie, vytáhl domovskou stranu do nečekaných výšin popularity - a získal v zářijovém hlasování do Spolkového sněmu očekávané stříbro. Bohužel vše, co následovalo, už nemělo s očekáváním partaje ani jeho vlastním co dělat. Na konci příběhu je řadový poslanec dolní parlamentní komory Martin Schulz. A současně muž, v jehož osudu sehrály důležitou roli dvě textové zprávy na mobilu, známé jako sms.

Tvrdí to redaktor týdeníku Der Spiegel Markus Feldenkirchen, autor knihy „Die Schulz-Story - Ein Jahr zwischen Höhenflug und Absturz” (Schulzův příběh - jeden rok mezi vzestupem a pádem), která byla v sobotu představena v Berlíně. Feldenkirchen strávil za posledních 12 měsíců se Schulzem velké množství času, dá se tudíž předpokládat, že se toho od něj a o něm dozvěděl hodně.

Například to, že ho kolegyně z SPD Andrea Nahlesová, která rozhodně nepatří mezi Schulzovy obdivovatele, už zkraje roku 2017 důrazně varovala před sporem se Sigmarem Gabrielem, jenž před europarlamentním navrátilcem sociální demokraty řídil a po zvolení Franka-Waltera Steinmeiera se uchýlil do čela německé diplomacie. „Buď zabiješ ty jeho, nebo on tebe,” napsala Schulzovi.

Dotyčný však na její slova nejspíš zapomněl, případně se jimi odmítl řídit. Bezprostředně po zářijovém klání ubezpečil Německo, že než licitovat o další velké koalici, odejde s SPD do opozice, aby na sklonku roku – po krachu debat o jamajské sestavě ve složení CDU/CSU, FDP a Zelení – přitakal přesnému opaku. Ba co více, dostal zálusk na křeslo šéfa diplomacie. Tedy na post, v němž seděl Gabriel. Mezi rivaly se rozpoutala slovní přestřelka, po níž následovala sms číslo dvě: „Je to prostě tak, že mě chceš obětovat v zájmu vlastní budoucnosti,” napsal rivalovi rozlícený Gabriel.

Jak to dopadlo, víme. Gabriel se stejně jako Schulz poroučel, rezort zahraničních věcí dostal socialista Heiko Maas. SPD se kromě toho nespokojila s tím, že Schulz dal své vládní ambice k ledu: musel odejít i z čela partaje, kde ho nahradila právě Nahlesová. „Měl jsem odejít už v momentě, kdy strana kývla na rozhovory o vládě,” uvědomuje si zpětně Schulz. S vysvětlením, že si nebyl jistý, zda může odmítnout nebo couvnout, když ho k jednání s Merkelovou vyzval sám prezident.

Pro muže, který zůstal před vládními dveřmi, do nichž socialisty dostrkal, je to pozdní reflexe. Politická disciplína, na niž se odvolává, mu vykonala medvědí službu. Místo nahoru ho stáhla dolů. Ony dvě esemesky, jimž nevěnoval dostatečnou pozornost, ho budou budou hryzat ještě dlouho.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1