Marx se dočkal, Evropou obchází zombie kapitalismu. Knihovna Ondřeje Féra

Ondřej Fér

Karl Marx předpokládal, že až budou masy tak zubožené, že pro ně další pokračování v existenci přestane být přijatelné, uvědomí si, že mají prostou volbu. Dál živořit, nebo se vzbouřit. Německý politický ekonom (považovat Marxe za filozofa a marxismus za filozofii je zavádějící zkreslení) předpokládal, že se masy vzepřou. Máme rok 2018, miliony Evropanů se ocitly ve stádiu pracující chudoby, svobodný trh přechází v neomezenou vládu korporací – a masy nic. Kapitalismus dál existuje, ale je už jen zombie, píše Chris Harman.

Chris Harman patřil k nejzajímavějším levicovým publicistům. Prošel pro intelektuály jeho druhu obvyklou cestou od studentského aktivismu k profesionálnímu. Nevyhnul se omylům, podporoval Ho Či Minův Vietnam, zakoketoval si s oslavováním režimu Pol Pota. Zombie Capitalism je jeho poslední knihou a nutno poznamenat, že ačkoliv se čas od času neubránil protivné frazeologii, nelze mu upřít bystrý pozorovací a analytický talent.

Zombie Capitalism poprvé vyšla v roce 2009 jako reakce na globální ekonomickou krizi vrcholící rok předtím. Vychází z Leninovy glosy o tom, že „jsou desetiletí, kdy se neděje nic, a jsou týdny, kdy se odehrají desetiletí.“ Harman se domníval, že krize takové týdny přinesla. Tušil, že mohla otevřít oči lidem, kteří nepřestali dogmaticky opakovat tvrzení Margaret Thatcherové o tom, že kapitalismus popoháněný neviditelnou rukou trhu nemá alternativu. Pozoruhodné je, tvrdí na jednom místě Harman, že „zaslepenci kapitalismu“ nebyli s to pochopit, že se trh ze stádia klinické smrti nedostal nějakým autoimunitním procesem, jak tvrdil třeba americký prezident George Bush junior, ale díky tomu, že ústřední orgány finančního světa prováděly ryze regulatorní politiku

Lidé se nicméně neprobudili, a to i přes zvýšený výskyt alternativní, levicové, socialistické a sociálně liberální agendy ve veřejné diskuzi. Výsledek? Dnes všímáme toho, že zhruba dvacet procent Evropanů lze označovat za pracující chudobu. Mnoho lidí se tomu podivuje, přestože jde o vývoj, který bylo vždycky snadné předpokládat.

Milion Čechů žije v chudobě, mnozí dřou a stejně nic nemají. Zbytek Evropy nám to ale může závidět

sinfin.digital