Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Maturita je…“ a přináší svévolná rozhodnutí ministra bez důvěry. Glosa Karla Steigerwalda

„Maturita je…“ a přináší svévolná rozhodnutí ministra bez důvěry. Glosa Karla Steigerwalda

Maturitní otázky z češtiny byly věru zábavné. Žáci měli doplnit slovo do ustáleného spojení „… růže přináší“. Kdo napsal čas, propadl. Podle komise měl napsat správné trpělivost. Ale zasáhl ministr a rozhodl, že čas je také správně.

Žáci mohli napsat třeba šetrnost, milenec, zločin, chamtivost, ďábel, anděl, květinářka či mnohá jiná slova, která se k růžím, ty snesou všechno, hodí. Ale není jasné, co vlastně chtěla otázka zkoumat. Smysl pro banalitu? Pro frázi, že trpělivost přináší růže? Vždyť to ani není pravda. Nebo ocenit fantazii? Zločin přináší růže… jak zajímavý paradox. Chceme žáky, kteří mechanicky opakují ustálené fráze, nebo žáky tvořivé, kteří ze slov růže a chamtivost vytvoří dráždivou představu o hořkosti života?

Podivné také je, že správné odpovědi určuje ministr bez důvěry podle odborné komise. Přitom správná odpověď neexistuje. Existují odpovědi zajímavé a omšelé. Ale i v tom se mohou lidé různit. Co je pro jednoho banální, je pro jiného hluboký objev.

Divné také je, že žák, jenž neví, že růže přináší trpělivost, kvůli takové hlouposti propadne z testů. Byl to 4501 žák. Propadnout z testů u maturity může být dosti velký šrám na duši maturanta, zejména když propadne pro takovou nicotnost. Může se to s ním táhnout po celý život. I manželka bude po letech říkat kamarádkám: Ten můj už tenkrát nevěděl, kdo přináší růže. Manžel přece, ne trpělivost. Tak jsem na to, holky, zaklekla… a nosí.

Naštěstí se objevil ministr bez důvěry a zachránil ty, kteří si vybrali slovo čas. Možná si další vybrali jiné slovo, ministr je nezachránil a propadli. Jestli na takových nejasných otázkách a svévolných rozhodnutích komise či ministra bez důvěry stojí celé maturity, bůh s námi. A za úkol si ke slovu „maturita je…“ sami doplňte vhodné slovo. Bude se divit, co vás napadne.

Komentář vyšel na webu Reflex.cz

Další články autora naleznete zde.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1