Média a jejich vlastníci: Místo rozumu vítězí pocity. Zúžit kontrolu jen na politiky je čirý projev alibismu

Daniel Köppl

KOMENTÁŘ DANIELA KÖPPLA | Ve světě, kterému „vládnou idioti na sociálních sítích“, vypadá česká debata o vlastnictví médií komicky. Jak je v posledních letech zvykem, místo rozumu vítězí pocity. A jak tradice velí, také zájmy nebo přání některých politiků či podnikatelů.

Lobbistická skupina Rekonstrukce státu spolu s již více méně oficiálně vládní institucí Nadační fond nezávislé žurnalistiky vytvořily podklad, pro který se snaží nyní získat podporu politiků a veřejnosti. Jeho obsah se dá shrnout slovy: dobré úmysly, které vedou do pekla. Tak snad to alespoň, jak se říká, mysleli dobře.

Za normálních okolností by byl elaborát této skupiny možná zajímavým výkopem pro debatu. Jenomže na poslední tiskové konferenci po jednání vlády se místopředseda vlády Ivan Bartoš už stihl pochlubit, že vládou prošla novela zákona o střetu zájmů. A jak neopomněl připomenout – ta bude mimo jiné přikazovat i předsedovi hnutí ANO, aby se zbavil médií. Někteří politici a novináři díky tomu propukli v nadšení. Patrně proto, že nikdo z nich nepřemýšlel nad tím, k čemu podobná změna zákona vlastně je a co způsobí. A především, zda vůbec je podobný přístup v dnešní době ještě smysluplný.

Oprávněný zájem veřejnosti, nebo projev alibismu?

Téma vlastnictví médií je v tomto pojetí klasické reziduum minulosti. V době, kdy byl omezený počet televizních a rozhlasových frekvencí, bylo samozřejmě na místě důsledněji kontrolovat vlastníky. Jenomže dnes je vydání licence pro televizní či rozhlasové vysílání nárokové, a volných frekvencí je hodně. Vysílat tedy může každý. Stejně tak je to i s novinami a časopisy. Koncem 40. a 50. let v Evropě nebyl papír ani volné tiskařské kapacity. A tak tehdy měla kontrola vlastnictví svůj smysl. Dnes už nic z toho neplatí. (Mimochodem oba tyto faktory byly hlavním důvodem vzniku médií veřejné služby). A navíc, co si budeme povídat, mediální trh prošel změnami, které není třeba nějak zvlášť popisovat, většina lidí o nich ví. Zkrátka v době, kdy si může každý založit své médium, tato fóbie do značné míry ztrácí smysl.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Proč je alibismus zaměřovat téma kontroly vlastnictví médií jen na politiky?
  • Co potřebuje současná mediální scéna?
  • A v čem má Rekonstrukce státu pravdu?
sinfin.digital