KOMENTÁŘ KARLA SVOBODY | Zatčení gubernátora Chabarovského kraje Sergeje Furgala vyvolalo jedny z nejsilnějších protestů na východní Sibiři za poslední roky. Furgal čelí obvinění, že se podílel na několika vraždách podnikatelů. O motivech jeho zatčení ale panují pochybnosti, ke zločinům totiž došlo před patnácti lety. Desetitisícové protesty, během nichž zaznívaly i projevy nevole k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, také znovuoživily diskuze o problematickém vztahu Moskvy k dálněvýchodním regionům.
Je celkem málo uvěřitelné, že se patnáct let staré zločiny (o kriminálním rozměru se paradoxně diskutuje asi nejméně) podařilo zcela náhodou odhalit až nyní, dva týdny po takzvaném všelidovém hlasování o změnách v ruské ústavě. Chabarovský kraj si v něm nevedl nijak ideálně, účast dosáhla jen nějakých 44 procent. Spekulace o motivech zatčení Sergeje Furgala tak buď míří po linii trestu z pohledu Kremlu neúspěšného lídra či odstranění vzpurného gubernátora obzvláště ostentativním způsobem.
Pro obě varianty mluví i načasování, protože zatčení před referendem o změnách ústavy by jen rozvířilo atmosféru proti Moskvě, což vzhledem k důležitosti hlasování jako demonstrace loajality k režimu Vladimira Putina nikdo nechtěl. Ostatně, na období po referendu byl odložen i další případ, jmenovitě zatčení Ivana Safronova obviněného z vlastizrady ve prospěch Česka. Částečně se do takového scénáře může řadit i případ historika Jurije Dmitrijeva, obviněného velmi pochybně z pedofilie, který se nicméně táhne již delší dobu. Proti Furgalovi velmi jednoduše mluví to, že není z vládnoucího Jednotného Ruska a jeho loajalita míří spíše k obyvatelům kraje než k Moskvě.
