Musil: Čekání na novou komisi. Bruselem hýbe pohlaví kandidátů i Macronův apetit po vlivu | info.cz

Články odjinud

Musil: Čekání na novou komisi. Bruselem hýbe pohlaví kandidátů i Macronův apetit po vlivu

POZNÁMKA Z BRUSELU | V Bruselu vládne od 1. listopadu přechodná Evropská komise. Znamená to, že rozhodování Junckerova týmu je omezeno jen na nutnou administrativu. Nová komise pod vedením Ursuly von der Leyenové totiž stále není kompletní poté, co někteří navržení eurokomisaři neuspěli. Při hledání francouzského a rumunského náhradníka přitom vstupují do hry specifické zájmy, které je nutné vybalancovat.

Bruselské „bezvládí“ v praxi znamená, že se například pozastavilo jmenování důležitých úředníků včetně nového generálního ředitele pro hospodářskou soutěž. Místo je uvolněné od září po odchodu dosavadního ředitele Johannese Laitenbergera na pozici soudce Tribunálu v Lucemburku.

Mezitím převzal pozici „hlavního Evropana“ francouzský prezident Emmanuel Macron, který je na oficiální návštěvě Číny v čele evropské delegace (na rozdíl od předchozí, čistě německé delegace kancléřky Angely Merkelové), jež zahrnuje mimo jiné i designovaného evropského komisaře pro obchod Phila Hogana. I dárek pro čínského prezidenta Si Ťin-pchinga je ryze francouzský – láhev exkluzivního burgundského Romanée Conti, ročník 1978.

A zatím v Bruselu pokračuje sestavování nové Evropské komise, která by měla zahájit svou činnost s měsíčním zpožděním od 1. prosince. Stále totiž nejsou obsazené posty některých eurokomisařů. Francouzská vláda před časem – poté, co narazila s nominací Sylvie Goulardové – navrhla Thierryho Bretona, protřelého francouzského byznysmena s velkými zkušenostmi v telekomunikacích a v IT sektoru. Jeho poslední pozice v čele IT firmy Atos vyvolala ovšem novou vlnu diskusí o možném střetu zájmů.

Zároveň tato nominace ukázala o co Macronovi v Bruselu především půjde – o vliv na evropskou průmyslovou politiku. Je veřejným tajemstvím, že Francouzi byli velmi roztrpčeni zákazem fúze dvou evropských gigantů v oblasti dálkové vlakové dopravy Alstom/Siemens. Centrem diskusí byla evropská politika pro schvalování podobných spojení mezi podniky. Konkrétně šlo o to, zda by se při schvalování fúzí mělo přihlížet i k jiným aspektům, než jsou ty soutěžní, jako je například podpora „evropských šampionů“ coby protiváha globálním ekonomickým hrozbám, politika zaměstnanosti, ekologie atd. Názor komisařky Margrethe Vestagerové je v tomto směru konzistentní: vnímá všechny hrozby pro Evropu, ale tyto hrozby by měly být řešeny jinými nástroji, než je politika hospodářské soutěže.

Rumunsko, který je dalším státem, na jehož kandidáta se „čeká“, dnes navrhlo nakonec hned dva adepty. Vedle očekávaného Siegfrieda Mureșana, rumunského europoslance za lidovce, je to europoslankyně Adina Valeanová. V závislosti na tom, zda uspěje muž, nebo žena, jsou ohroženy jeden, nebo hned dva cíle nové komise – a to je až pedantsky vyvážené zastoupení obou pohlaví a také zastoupení sociálních demokratů, lidovců a „macronistů“ proporčně k výsledkům evropských voleb.

Pro připomínku, odmítnutá rumunská kandidátka Rovana Plumb byla žena-socialistka. Právě socialisté nyní von der Leyenové vyhrožují, že porušení těchto principů může ohrozit schválení EK jako celku. Řešení možná spočívá v přidání pravomocí socialistickému super-komisaři Fransi Timmermansovi. Protože ač to tak navenek nevypadá, i v Bruselu si uvědomují, že války mezi evropskými institucemi nahrávají jejím kritikům. Proto se všeobecně očekává, že nová Komise začne navzdory komplikacím skutečně pracovat od 1. prosince.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud