Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nekamenujme proroky, ani když patří k Babišovi. Ministr financí Pilný má s důchody pravdu. Komentář J. Bendové

Nekamenujme proroky, ani když patří k Babišovi. Ministr financí Pilný má s důchody pravdu. Komentář J. Bendové

Blbeček namyšlený, kretén, kalouskovec, asociál…. Nový ministr financí Ivan Pilný to schytává ze všech stran. Nedávno řekl v Právu, že společnost stárne, a tak nezbude, než aby senioři pracovali mnohem déle, protože na důchody nebude. Jen už nebudou třeba řídit autobus, ale sekat trávu v parcích. Slova to byla hodně tvrdá, ale v ničem objevná. Kamenováním proroků realitu těžko změníme.

O nutnosti změnit penzijní systém se mluví prakticky čtvrt století. Seniorů přibývá, dožívají se vyššího věku, naopak ubývá dětí, které na penze rodičů a prarodičů odvádějí státu (docela velké) peníze ze svých výdělků. U nás je situace o to horší, že penzisté jsou na rentě od státu téměř zcela závislí. Druhý spořící důchodový pilíř Sobotkova vláda i za přispění hnutí ANO s velkou pompou zrušila, úspory v třetím soukromém pilíři z lidí bohaté důchodce na Mallorce neudělají. Žádná jiná reforma dýchavičného penzijního systému není v dohledu. Socialisté s lidovci mu naopak ještě chtějí pustit žilou, když prosazují, aby rodiny s více dětmi platily do důchodové kasy méně než dosud.

Vezměme si k ruce čísla České správy sociálního zabezpečení. Čas, který lidé stráví v důchodu, se v Česku prodlužuje. Za posledních patnáct let se protáhl v průměru o čtyři roky na zhruba 24 let. Ženy stráví v penzi průměrně 27,5 roku, muži 19 let. Jen pro srovnání, v roce 1970 trávili Češi v důchodu průměrně 11 let, v roce 1990 16 let, v roce 2000 19,96 let. Zvyšuje se i počet lidí, kteří starobní penzi dostávají: koncem roku 2000 to bylo 1,91 milionů mužů a žen, dnes už bezmála 2,4 miliony. A to zde nejsou uvedeny další vyplácené důchody, jako například sirotčí nebo invalidní.

Abychom dali Pilného drsná slova, která tak popudila veřejnost, do širšího kontextu, uveďme ještě další data. Studie Světového ekonomického fóra nedávno přirovnala potenciální penzijní krizi v největších ekonomikách ke klimatické změně. Příčiny jsou všude stejné: stárnoucí populace a snižující se porodnost. Kolapsu systému lze prý čelit mimo jiné zvyšováním finanční gramotnosti a odkládáním odchodu do důchodu. Představitel ekonomického fóra dokonce řekl, že politici musí uvažovat nad tím, jak do pracovního trhu v budoucnosti zapojí 75leté, dokonce i 80leté, jinak bude následný finanční tlak na mladší generace neúnosný.

Že by si všichni tihle sýčkové ohlašující neradostnou budoucnost šedivého světa jen vymýšleli? Jen lobbovali za posílení různých společností a fondů, které by peníze budoucích seniorů měly pod palcem? To by se pak rovnalo organizovanému světovému spiknutí.

Je samozřejmě pochopitelné, že se lidem představa práce na stará kolena moc nezamlouvá, notabene, když není jistá a zaručená. Rozezlené reakce typu „celý život jsem dřel a mám právo na odpočinek“ jsou rovněž pochopitelné. Obzvlášť u nás, kde jsou nízké platy a člověk si na stará kolena miliony bokem jen tak nenaspoří. Politici, především ti leví by se však konečně měli přestat tvářit, že nás se nic z těch tvrdých vizí budoucnosti netýká, že jsme vzácnou výjimkou. Nejsme. A nenechme se mýlit, že peníze přece jsou, protože vláda přece důchodcům dneska přidává. Něco se s těmi penzemi kvůli nejmladším generacím musí udělat. Čím dřív, tím méně bolestivé to bude. Ale i tenhle argument se, bohužel, opakuje už čtvrt století...

Všechny komentáře autorky můžete najít na webu Reflex.cz.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1