KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Vládou schválený a přesto stále poněkud nejasný „ozdravný balíček“ nemá na růžích ustláno. Z čerstvého průzkumu vyplynulo, že s tímto plánem alespoň částečně souhlasí sotva třetina obyvatel. Mezitím se vynořil Andrej Babiš a oznámil, že pokud by on a jeho hnutí opět vládli, vrátili by daně zpět, tj. fakticky by je nechali na dnešní úrovni. Expremiér by prý situaci řešil tak, že by začal šetřit (!), propustil by některé lidi z Úřadu vlády a zmrazil by platy politikům. Zásadní otázkou není, zda by takto nastřelený opoziční recept mohl něčemu pomoci, ale zda svým nápadům opozice opravdu věří.
Připomeňme, že takzvaný „ozdravný balíček“ by měl během dvou let, tedy ve dvou následujících státních rozpočtech (v jejich deficitech) přinést pozitivní efekt ve výši téměř 148 miliard korun. Podle ministerstva financí se opatření nejvíce dotknou národních dotačních titulů, státních provozních výdajů a platů ve veřejné sféře. Příjmy se mají zvýšit prostřednictvím růstu spotřebních daní z tabáku, lihových výrobků či hazardu, zrušením daňových výjimek, zavedením nemocenského pojištění či zvýšením daně z příjmů právnických osob na 21 procent.
„Pobalíčkové“ reakce ukazují, že veřejnost jaksi zapomněla, že zmiňovaný ozdravný plán je jen nevyhnutelným důsledkem průšvihu, jenž – v reakci na importovaný covid – vytvořila vláda Andreje Babiše. Z tohoto důvodu dnešní plány šéfa hnutí ANO působí nikoli nepřesvědčivě, nýbrž zcela nedůvěryhodně, i když jeho záměr nezvyšovat daně je legitimní a z jistého pohledu i chvályhodný. Babiš se nyní chlubí tím, že jeho vláda daně snižovala. To je pravda, jenže to je jen jedna strana mince. Nelze opomenout tu druhou: jím zaviněné kritické předlužení Česka a zabřednutí rozpočtů do bahna deficitové pasti, z níž prakticky neexistuje cesta ven.
