Neústavní změna vlády se nazývá puč. Se zločiny Nagyové to nesouvisí

 FOTO: DAN MATERNA / MAFRA / Profimedia

Martin Schmarcz

25. 08. 2020 • 12:00
KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Někteří tvrdí, že zásah na Úřadě vlády v roce 2013 nebyl pokus o puč, protože si tehdejší premiér Petr Nečas zasloužil padnout. Jenže neústavní změna vlády je prostě pučem z definice. Na tom nic nemění, co tehdejší premiér provedl, či neprovedl a co si zasloužil, nebo nezasloužil.

Obhájci puče se odvolávají na to, že Nečas nakonec odstoupil sám. Druhým argumentem advokátů Ištvana se Šlachtou je odkaz na to, že Nečasova ředitelka kabinetu je souzena za nezdanění kabelek a úkolování tajné služby. Čili „něco“ tam bylo, tak jakýpak puč? Takové argumenty ale neobstojí. Stovky zakuklenců zasáhly kvůli kabelkám?

Pro ty, co si to nepamatují, předseda vlády rezignoval v atmosféře, kdy ho Ištvan se Šlachtou na tiskové konferenci zcela vážně dali do souvislosti se zabavenými stovkami milionů korun a desítkami kilogramů zlata. Kdyby po pravdě řekli, že jeho asistentku podezírají z nepřiznání daru a ze špehování paní Nečasové, a proto bylo třeba provést noční přepad vlády, všichni by se jim vysmáli. Nebo ještě spíše: šli by možná za zneužití pravomocí sami do vazby místo exposlanců, které zadrželi.

Když nějaká skupina nátlakem způsobí pád vlády a pak místo ní dosadí jinou, přičemž nerespektuje výsledek voleb, jde o puč. Údajná trestná činnost Nagyové, ani morální vlastnosti Nečase s tím nesouvisí. Jak spolupracovali Ištvan a Šlachta s prezidentem Zemanem, o tom nic nevíme (kromě toho, že je hlava státu veřejně podporovala a přijímala na Hradě). Ale vidíme, co se stalo. Na začátku byly bezdůvodné policejní manévry, na konci kabinet bez důvěry sněmovny dosazený proti vůli legitimně zvolených poslanců.

Proč šlo o evidentní puč? Sled událostí byl v roce 2013 jasný jak výstřel z pistole. Napřed stovky zakuklenců „zaútočily“ proti premiérovi, vojenskému zpravodajství a představitelům vládnoucí strany. Následně strůjci této akce obvinili vládu ze zločinného spiknutí s mafiány a kmotry. A po tímto vynucené demisi prezident Zeman jmenoval vlastní vládu bez jakéhokoli mandátu z voleb a parlamentu se ani nezeptal na názor.

Proč někteří stále nevidí, k čemu ve skutečnosti došlo? Protože jejich pozornost je odváděna jiným směrem. K tomu, že Jana Nagyová prováděla ve Strakově akademii nepěkné věci. Že vláda Petra Nečase byla jednou z nejhorších v historii České republiky. Že přece probíhají nějaké soudy, byť dopadají pro Ištvana se Šlachtou neslavně, a především v nich jde o věci naprosto bagatelní ve srovnání s jejich původním tvrzením, že rozkryli mafiánské spolčení ve vládních kruzích…

Úplně poslední argument těch, kteří odmítají přiznat, že šlo o puč, zní: vždyť se v roce 2014 konaly svobodné volby, takže jaký převrat? Tohle už je úplný nesmysl. Půl roku jsme zde měli neústavní stav a následné volby se konaly za situace, kdy minulé legitimní reprezentaci se násilím zabránilo dovládnout a ležel na ní stín onoho nočního přepadu. Ištvan, Šlachta a Zeman prostě brutálně a nepolitickými prostředky změnili rozložení sil.

Takže znovu: puč dělá pučem jednání pučistů, ne jednání jejich obětí. Pro mě za mě mohl Nečas klidně padnout a já bych za něj neuronil slzu. Ale zde na půl roku padla demokracie a ta si zaslouží, aby se pro ni truchlilo. Nebo ještě lépe – aby byla bráněna, aby byl puč nazván pučem a aby konečně z této okolnosti byly vyvozeny důsledky. 

SDÍLET