Pád Nečasovy vlády byl „pučem“, který je třeba vyšetřit. Státní zástupci by měli rezignovat

KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | Pokud novináři či politici v minulosti mluvili o pádu vlády Petra Nečase jako o „puči“, byli často terčem kritiky, že neříkají pravdu a zkreslují realitu. Po dnešku se ovšem takový výklad zdá být opět přesnější. Soud v kauze tzv. poslaneckých trafik nepravomocně zprostil viny Petra Nečase, Janu Nečasovou a bývalého náměstka ministra zemědělství Romana Bočka. Ten mimochodem stojí do značné míry v mediálním stínu, přestože má pověst experta a celá kauza mu v podstatě zničila život.

Jak si rozsudek soudu (byť zatím nepravomocný) vykládat? Jako další indicii, že jsme před sedmi lety byli svědky puče. Převratu, který zorganizovali zdivočelí policisté ve spolupráci s ambiciózními státními zástupci. Jako aktuální dokreslení může fungovat skutečnost, že policisté začali prověřovat, zda v knize bývalého šéfa ÚOOZ Roberta Šlachty nedošlo k úniku informací.

Zátah na Úřadu vlády byl v roce 2013 v režii nejen Šlachty, ale rovněž vrchního státního zástupce Ivo Ištvana. Svoje kroky dlouho omlouvali další větví případu, v níž Jana Nečasová čelila obvinění, že nezdanila luxusní dárky. I toto podezření soud nyní smetl ze stolu, když nepřipustil použití odposlechů, které vyšetřovatelé pořídili nelegálně. V tomto případě se jako naprosto skandální jeví prohlášení státního zástupce Rostislava Bajgera, že obžalovaní by byli usvědčeni, pokud by soud odposlechy připustil. Pokud státní zástupci takto skutečně přemýšlí, jde o velmi nebezpečný jev, který má do právního státu sakra daleko.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital