V pořadí druhé vládní spojenectví lidovců a Svobodných je začátkem nové vnitrostátní etapy v podalpské federaci a třískou do běženecké politiky EU.
Nastávající rakouský premiér Sebastian Kurz, svému nízkému věku navzdory (31), má smysl pro symboliku. Když v sobotu oznamoval světu, že se lidová strana (ÖVP) dohodla na vládnutí s nevyzpytatelnou a namnoze odmítanou stranou Svobodných (FPÖ), vybral si za místo činu kopec Kahlenberg v 19. vídeňském obvodu. Skutečnost, že je z tohoto vrcholu parádní výhled na hlavní město a Vídeňský les, byla podle všeho podružná. Podstatnější je fakt, že právě tam se na sklonku 17. století rozhodovalo o bytí a nebytí západního křesťanského světa. V září roku 1683, zhruba tří měsíce poté, co Vídeň oblehli Turci, dorazily do metropole posily a císaři Leopoldu I. a polskému králi Janu III. Sobieskému se podařilo, za finančního přispění zbytku Evropy, útočníky porazit a udělat tečku za největším a zároveň posledním velkým výbojem Osmanů ve střední části starého kontinentu. Tolik pro pořádek…
