Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nová vláda bude nejhorší od sametové revoluce. Tady je 5 důvodů. Komentář Miroslava Cvrčka

Nová vláda bude nejhorší od sametové revoluce. Tady je 5 důvodů. Komentář Miroslava Cvrčka

Rozhodnuto ještě nic není. ČSSD čeká vnitrostranické referendum o tom, zda s hnutím ANO za domluvených podmínek půjdou do koalice. Komunisté navíc začínají stupňovat své požadavky, bez kterých prý budoucí kabinet nepodpoří. Nicméně to, jak nová Babišova vláda vznikala a jaké je rozložení sil, zatím nic dobrého nevěstí. 

KSČM poprvé u moci

Vznikající koalice poprvé po sametové revoluce počítá s tím, že se v poslanecké sněmovně opře o podporu komunistů. To je samo o sobě zlom v polistopadové politice. Komunisté navíc vystrkují růžky. Šéfkomunista Vojtěch Filip deníku Právo řekl, že politické strany by měly mít právo obsazovat funkce ve státních podnicích. Svůj názor obalil tvrzením o tom, že mu nejde o místa, ale o princip. No jistě, podniky by komunisté měli obsadit z principu.

Navíc KSČM v reakci na návrh koaliční smlouvy vzkázalo premiérovi Andreji Babišovi, že vládu nepodpoří, pokud bude usilovat o posílení zahraničních vojenských misí se zjevnou narážkou na spolupráci v rámci NATO a s Američany. To sice od komunistů nezní nijak překvapivě a dalo by se to obejít, ale ten vzkaz je mnohem silnější, než se na první pohled zdá. Pokud ANO a ČSSD na formální i skutečnou parlamentní spolupráci s komunisty přistoupí, bude mít KSČM na českou zahraniční politiku velký vliv.

ČSSD jako slabší pes ze vsi

Sociální demokraté jsou z hlediska ANO ve vládě jenom do počtu, jako přívěsek. Celkem logicky si proto ČSSD vymyslela řadu podmínek, za kterých do koalice s mnohem silnějším ANO půjde. Jenže koalice ještě ani nevznikla a ČSSD ze svých postojů už značně slevila. On to Andrej Babiš umí. Kdysi se oháněl tím, že by obviněný politik měl okamžitě odstoupit (presumpce viny v politice) a ANO že to bude prosazovat. Z programu ANO to ale nedávno zmizelo (proč asi?) a ve stávající dohodě obou stran je dokonce napsáno, že ani prvoinstančně odsouzený člen vlády nemusí odstoupit hned (pravda, v přiměřené době ano, ale co to je za dobu?).

Podobných příkladů posunu názorů najdete u Babiše dlouhou řadu. Socialisté svoje jednání rádi obhajují tím, že musí bránit autoritářským tendencím šéfa ANO, komunistů a Tomia Okamury. Jenže jak říká politolog Stanislav Balík, proč by to měla dělat strana, kterou ještě nedávno řídil Miloš Zeman či Jiří Paroubek? Navíc do vlády socdemáky tlačí spíš slabý výsledek z posledních voleb a s ním spojené zásadní finanční problémy strany. Dá se čekat, že ČSSD bude relativně poslušná.

SPD v záloze

Ačkoliv to dohoda mezi ANO a ČSSD nepřipouští, tu a tam se může stát, že ANO prosadí svůj program s SPD. ČSSD kvůli tomu asi udělá rozruch, ale skončí to leda doplněním koaliční smlouvy. Ostatně Babiš se ještě nedávno na jednání s Okamurovou stranou o vládě chystal, než mu to jeho vlastní strana vymluvila. Jenže parlamentní spojení ANO - KSČM - SPD je tu hned jako druhá nejpravděpodobnější varianta, ostatně ukázalo to už hlasování při obsazování postů ve sněmovně.

Divná opozice

Vládu těžko bude korigovat opozice. Už v minulém volebním období byly ODS a TOP 09 málo viditelné, teď těžko budou silnější. Babiš dokázal hrát roli opozice uprostřed samotné vlády, čímž názory opozice na veřejnosti téměř vygumoval. U TOP 09 teď není jasné vůbec nic, v ODS je nejviditelnější Václav Klaus mladší, ale u něj to někdy vypadá spíš na opozici vůči vedení vlastní strany (a teď je jedno, zda oprávněně, nebo ne). Piráti sice vnesli cosi nového do sněmovny, ale některé jejich návrhy jsou velký úlet - nejhorší patrně návrh na prolomení mlčenlivosti advokátů. Starostové působí, jako kdyby svůj počáteční drajv ve sněmovně postupně ztráceli.

Maglajs

Co tohle rozložení sil vůbec může přinést? ANO ustoupilo z některých pravicových bodů svého programu, neboť s ČSSD a KSČM takové tendence vlastně ani nemá smysl zkoušet. Vláda nebude prosazovat ani klasický levicový program, to by zase nezkouslo ANO. Co zbývá?

Viděli jsme to už v minulém období. Babiš sice neustále poukazoval na to, že daleko víc než EET podnikatelům vadí různé nesmyslné byrokratické obstrukce a kontroly (pravda), ale nakonec z toho byla stejně jenom další represe (EET, kontrolní hlášení), na ničem jiném se strany nedohodly. Ze všech známých okolností se zdá, že právě tahle filosofie vládnutí je bohužel hlavním průnikem i nově vznikající trojkoalice.

Další komentáře autora najdete na webu Reflexu

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Zoufalec týdne: Piráti. Komentář Petra Holce

Ani topení počítačem nebo neschopnost pozvat elektronicky někoho na poslanecký výslech vám o Pirátech neřekne tolik jako projev jejich šéfa Ivana Bartoše na nedělním pirátském happeningu k internetu, jak jinak. Evropský parlament bude 12. září hlasovat o směrnici k autorskému právu, která má mimo jiné omezit internetové pirátství velkých firem jako Google na účet tradičních médií. A Pirátům se to nelíbí.

Jako správní piráti chtějí pirátství se vším všudy, něco jako v Somálsku. „Připravovaná legislativa a zejména její články 11 a 13 představují skutečnou hrozbu. A já bych skutečně nerad sledoval to, jak příběh George Orwella začíná nabírat reálné obrysy, kdy se historie a realita nebude přepisovat, ale z internetu mohou pod různými záminkami mizet informace, které prostě už nikdy běžný člověk nedohledá a o jejichž existenci nebude ani vědět,” řekl Bartoš na akci.

Fakt? Piráti, samozvaní guruové „digitálu“, se hlásí o státní funkce ohledně e-governmentu, zatímco sami shání odborníky na e-government. Prostě Piráti, i když teď kluci oblékli saka. Nejen Bartoš jako by spal v idylických 90. letech, kdy nás web měl osvobodit od všeho zlého. Pamatujete? Informace zdarma potečou jak voda a svět bude najednou lepší, svobodnější a demokratičtější.

Link

Ještě tehdy neexistoval Facebook, Twitter ani Instagram a málokdo tušil, že z nás právě internet vytáhne to nejhorší. Dejte někomu prostor pustit svou fantazii a uděláte Donalda Trumpa prezidentem. Většina z nás předtím pořád žila v reálném světě a virtuální realita patřila do sci-fi. Internet to ale i s pomocí sociálních sítí, z nichž se mezitím stala spíš antisociální černá díra plná falše a narcisismu, dokázal rychle otočit: ze sci-fi dělá stále sofistikovaněji realitu ohrožující nejen naši příčetnost, ale i demokracii.

Osvobozuje nás od svobody a sám se mění v Orwella. Přiznal si to dokonce už i Facebook, cynický pionýr toho všeho, a začal proto sám sebe radši cenzurovat. Což vám mimochodem o závažnosti problému řekne vše, co jste (ne)chtěli vědět. Evropská směrnice samozřejmě internet neomezuje ani necenzuruje, ostatně i v Bruselu se v pracovní době rádi věnují vlastnímu Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.

Například Bartošem zmiňovaný článek 11 má tradiční media chránit před pirátstvím firem typu Google, které na webu zobrazují linky na mediální články a umožňují náhled obsahu. Je to obchodní model á la Somálsko: zadarmo si „vypůjčíme“ váš obsah, za který jste zaplatili, a za to shrábneme většinu peněz z reklamy. A vy si přežívejte, jak chcete.

Link

Evropská směrnice chce proto tradiční vydavatele chránit před tímto pirátstvím aspoň tím, že jim umožní účtovat za odkazy nebo náhledy jejich vlastního obsahu poplatek. Vlastně to není nic moc revolučního – nebo aspoň v nepirátské části světa: směrnice v podstatě jen říká, že za zboží někoho jiného máte zaplatit. Všechno všech totiž nakonec nebylo ani v komunismu, což si ovšem většina kluků z Pirátů nepamatuje.Článek

Korunu všemu ale nasadil pirátský kandidát na pražského primátora Zdeněk Hřib. Ten se zasnil a řekl, že nás právě neregulovaný internet „chrání před autoritativními tendencemi ve společnosti”. A sakra! To nikdy neslyšel o Putinových trollech? Nebo o guruovi falešného strachu jménem Tomio Okamura, který se i díky vlastním webovým fake news teď s Piráty pere o titul třetí nejsilnější politické strany?

Ale dost zoufalství. Piráti a zvlášť jejich šéf Bartoš umí rozdat i naději a optimismus. Třeba když se ho server Novinky.cz zeptal, jestli už jsou Piráti zralí na to vést Prahu, kde si čtyři roky trénují politické pirátství. „Taková otázka mi připadá dost vtipná. Když si vzpomenu, s jakými zkušenostmi do vedení města nastoupila Adriana Krnáčová… I tady v poslaneckém klubu, i v rámci strany máme lidi vzdělané a bystré a méně vzdělané a méně bystré. To je normální. Myslím, že jsme kompetentní. Rozumíme financování města,“ odpověděl Bartoš. A jejda!

-1