Novotný: Sára hodila chléb na zem, premiér peskuje novináře. Jsou nepřítel i hromosvod | info.cz

Články odjinud

Novotný: Sára hodila chléb na zem, premiér peskuje novináře. Jsou nepřítel i hromosvod

GLOSA PAVLA NOVOTNÉHO | Když nevíš kudy kam, sveď to na novináře. Cokoliv. Lež, nevědomost, drzost… zachycené třeba i na kameru. Prostě řekni, že za vše mohou oni, jen ne ty. Lidé této doby milují, když jsi (zdánlivě) silný a do reportérů se opřeš. Tak jako to dělají mnozí jiní politici, kteří vinu hledají – a vždy také najdou – výhradně u jiných.

U té scény asistovala (doslova dlouhá) řada lidí včetně několika kameramanů. Manželský pár Benjamin a Sára Netanjahuovi přilétají na návštěvu Ukrajiny, kde je vítají chlebem. Rutinní záležitost. Nejdéle sloužící premiér své země přezdívaný Bibi sousto poctivě polyká. Jeho žena, o jejíž zpupnosti, panovačnosti i mlsnosti kolují nekonečné legendy, chleba upustí na letištní plochu – se svérázným gestem, které někteří interpretují jako pohrdavé. Na rozdíl od manžela úctu hostitelské neprojevila, což je jasné všem, kdo vidí, respektive vidět chtějí.

I nepříliš vychovaná žena má v této nepříjemné situaci několik možností. Třeba společensky zalhat a říci, že ji postihl tik. A omluvit se. Nebo konstatovat, že byla do té míry dojata ukrajinskou pohostinností, že jí dar lidu na přivítanou zkrátka upadl. A omluvit se. Nebo se pouze omluvit. Nebo mlčet a doporučit to rovněž svému okolí…

Reakce premiérského páru? Sára se v době sepisování tohoto textu nevyjádřila, zato Bibi ano. „Moje manželka si oblékla šaty v ukrajinských národních barvách, aby prokázala respekt tomuto státu,“ cituje šéfa své vlády web The Times of Israel. „Pokud novináři považují tuto věc za důležitější než rozšíření vzájemné dohody o volném obchodu či otevření ukrajinské kanceláře v Jeruzalémě, tak to tak určitě bude,“ pokračoval se zjevnou ironií. A dodal, že bez příhody s chlebem by média patrně o „historicky významné návštěvě“ neinformovala vůbec. Pak přidal další stesky týkající se jeho státnických počinů, které nepřející novináři ignorovali, zato se soustředili na společenská pochybení. „No, nějak to přežijeme a budeme v návštěvě pokračovat,“ dodal.

Premiérová kancelář pak pro interpretaci svého prohlášení neponechala prostor žádný. Podle ní bylo „zpravodajství zkreslené a zaujaté“, přičemž „nedorozumění bylo ihned zažehnáno“. Jakkoli se zaujaté a zkreslené video vyrábí i v technicky pokročilé době vcelku těžko, v druhé části věty mají Bibiho spolupracovníci pravdu. Kyjev se zachoval gentlemansky a letištní scénku přešel.

Sára a Bibi v tom nejsou sami. Podobně jako oni reaguje i Donald Trump, však se s Benjaminem Netanjahuem vzájemně inspirují nejen při politickém postupu na Blízkém východě. Americký prezident peskuje lstivé a neobjektivní novináře na každém kroku a v kdejakém tweetu. Jsou pro něj odpad podobně jako pro prezidenta Miloše Zemana, který do této stáje (pro škarohlídy, jde o ustálený obrat!) patří též. Když Václav Klaus ještě jako prezident strčil během tiskové konference do kapsy pero, měl řadu možností, jak situaci obrátit ve vlastní prospěch. Mohl se vymluvit na roztržitost a psací pomůcku poslat zpět do Latinské Ameriky s omluvou. Nebo po dohodě s chilským kolegou nabídnout doličný předmět do dražby a výnos věnovat na dobročinnost. Ne, jeho mluvčí nadhodil, že se jednalo o obyčejné psací náčiní, což chilská strana obratem vyvrátila…

Žurnalisté se zkrátka pro současnou vlnu egocentrických politických populistů stali univerzálním nepřítelem podobně jako George Soros, neziskovky a (nikým nevolení) aktivisté. Je tak jednoduché svést přehmat, jakkoli zjevný a kamerou zaznamenaný, na „ohavné“ novináře. Lidé doby populistické navíc vůdce, kteří si nenechají nic líbit, nejen milují, ale i volí.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud