Novotný: Saúdský princ dohání dobu, jeho reformy ale připomínají starý sovětský vtip | info.cz

Články odjinud

Novotný: Saúdský princ dohání dobu, jeho reformy ale připomínají starý sovětský vtip

KOMENTÁŘ PAVLA NOVOTNÉHO | Smějí řídit, požádat o pas a vycestovat bez povolení manžela. Když se ale o svá práva aktivně hlásí, saúdská monrachie je mučí a zavírá do vězení. Korunní princ Mohamed bin Salmán vzbudil ohromná očekávání, naplnil je ale jen zčásti. Své zemi vládne tvrdou rukou a kdo se mu protiví, může skončit ve vezění či dokonce rozřezaný na kusy. 

Poddané saúdské monarchie mohou napříště požádat o cestovní doklady a samy vycestovat ze země. Tedy, pokud jim je více než 21 let. Už loni zde ženy dostaly možnost řídit automobil. Nově mohou úřadům ohlásit třeba i narození dítěte a smrt v rodině. Jásají-li tedy občanky ropou bohatého království nad historickou změnou, mají kus pravdy. Přesto to některé s radostí přehánějí, jako třeba Rímá bintu Bandar Al-Saúd, historicky první velvyslankyně v dějinách své země (a rovnou v USA). „Ženy byly vždy nedílnou součástí naší společnosti a podílely se na jejím rozvoji. V tom teď budou nadále pokračovat ze stejné pozice jako muži,“ píše princezna, umírněná bojovnice za práva spoluobčanek a sportovkyně, která vedla skupinu saúdských žen do základního tábora Mount Everestu.

Saúdky se rovnoprávnosti (v západním smyslu) ani teď rozhodně netěší, což ale – spravedlivě řečeno – nikdo nečekal. Institut poručnictví, kdy je dospělá žena nucena žádat o svolení stanoveného muže (manžela, příbuzného, někdy i syna), nadále trvá. Občanka písečného království se třeba stále nesmí bez souhlasu vdát, ani sama opustit vězení, byla-li zadržena. Její souhlas nestačí k tomu, aby se vlastní dcera mohla vdát. A její dítě po ní automaticky nezískává občanství blahobytné země.

Saúdský korunní princ a faktický vládce země Mohamed bin Salmán (známý i pod zkratkou MBS) chce být vnímán jako reformátor. V řadě ohledů ale prostě jen dohání vývoj v okolních státech Zálivu, tedy v regionu, kde platí podobné společenské normy. A kam se Saúdky dostanou na výlet nejsnáze. Trvá-li tedy MBS ve své Vizi 2030 na tom, že chce za jedenáct roků vidět třicet procent občanek své monarchie v pracovním procesu, sotva kdy dožene Kuvajt, kde (podle nejnižších údajů) už teď pracuje 45 % žen. Pravda, sousední Spojené arabské emiráty jsou na tom nyní s 21 % podobně jako Saúdská Arábie (22 %), ale i tam se ženy hlásí o právo vydělávat stále vehementněji. U Saúdů je také největší disproporce mezi nezaměstnanými chlapci a dívkami, tedy lidmi do 25 roků: práci nemá (a chce) 55,5 % mladých žen, respektive 21,2 % mužů téže věkové kategorie.

Mimochodem, ohlášené reformy ohledně cestování saúdských žen také jen dýchavičně dohání stav, který vládne v Emirátech. I zde přetrvává poručnický systém, také tady musí se sňatkem ženy souhlasit mužský příbuzný. A po manželce se formálně žádá, aby „poslouchala“ partnera. Na druhou stranu: obyvatelky Emirátů tradičně požívají větších osobních svobod a třeba způsob zahalování (ale nejen ten) na veřejnosti je v obou zemích opravdu odlišný. Nemluvě o společenské atmosféře, kterou v Emirátech spoluutváří přítomnost mnoha západních i asijských turistů, respektive hostujících zaměstnanců.

Image reformátora však narušují především excesy MBS. Nedosti na tom, že prchlivý a sebestředný vládce nechal na saúdském konzulátu v Istanbulu vloni zabít, rozčtvrtit, popřípadě na menší kusy rozdělit nepohodlného publicistu Džamála Chášukdžího. Vyšlápl si rovněž na ženské aktivistky, které ve své většině nechtěly nic jiného než změny, které sám korunní princ postupně zavádí. Ve vězení jsou neposlušné dcery velmi konzervativní monarchie prý vystaveny mučení i sexuálním útokům. MBS, který při nástupu do vedení země vzbuzoval ohromné naděje, totiž naplnil očekávání jen zčásti. Znalci saúdského dvora tvrdí, že rozhoduje nesmlouvavě, autokraticky a je-li raněna jeho pýcha, neváhá použít ty nejdrsnější prostředky. Reformy provádí monarchie jako celek navíc prostě i proto, že chce udržet doma liberálněji naladěnou a západně vzdělanou část Saúdů, která se stále častěji poohlíží po životě (a práci) jinde.

Při vší úctě k reformátorskému úsilí MBS a jeho druhů, metody i motivace této garnitury lehce připomínají starou sovětskou anekdotu. Kurátor v ní provází západní hosty moskevskou galerií, aby se společně zastavili u obrazu s názvem „Malý chlapec pozoruje V. I. Lenina, kterak se holí“. A konstatuje: „Toto dílo názorně ukazuje, jaký byl V. I. Lenin humanista“. Na nechápavé pohledy cizinců pak odpovídá: „Vždyť stačilo jednou, dvakrát máchnout břitvou a bylo po parchantovi!“

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud