Novotný: Teflonový Bibi přežil. S extremisty bude tančit na hraně liberální demokracie | info.cz

Články odjinud

Novotný: Teflonový Bibi přežil. S extremisty bude tančit na hraně liberální demokracie

KOMENTÁŘ PAVLA NOVOTNÉHO | Izrael v úterních volbách udělal další úkrok vpravo. U moci s nejvyšší pravděpodobností zůstane vláda vedená dosavadním premiérem Benjaminem Netanjahuem, nově ještě pravicovější. Jeho Likud, který už se podle kritiků se svým někdejším liberalismem úspěšně vypořádal, dle očekávání vytvoří předem oznámenou koalici s žáky rasistického rabína Meira Kahaneho, stranami ortodoxních věřících, malým hnutím ekonomických liberálů a podobně silnou partají ruskojazyčných sekulárních nacionalistů. Ostatní zůstanou mimo. Otázkou je, zda jen mimo parlament, nebo i mimo stát.

Benjamin Netanjahu, jehož přiznanými názorovými souputníky jsou maďarský premiér Viktor Orbán či americký prezident Donald Trump, nic nezanedbal. Šlo mu o hodně a nebyl v úplně pohodlné pozici, vsadil proto na nejmodernější metody politického boje: Strašil spoluobčany na sociálních sítích smyšlenými zprávami, „zrádcovskou levicí“ a pochopitelně i Araby, jejichž (patrně vrozenou) prohnanost přece jeho optikou netřeba prokazovat. Na vysvětlenou: premiér útočil na vlastní, izraelské občany arabského původu, nikoli Palestince za separační zdí.

„Pokud Netanjahu přežije, je čas si přiznat, že se Izrael stal diktaturou,“ napsal nad ránem levicově liberální deník Haarec. Tedy list, který byl donedávna etalonem izraelské žurnalistiky. A který nynější „likudníci“ rutinně označují za antisemitský, protože se zkrátka brání automaticky velebit vše židovské. Zklamaní redaktoři Haarecu onou větou jistě přehánějí, pravdou ale je, že Bibi – jak je příslovečně teflonový šéf izraelské vlády přezdíván – slíbil ministerstvo takovým radikálům, které by židovský stát před několika lety nepustil ani k volbám.

Ryzí ukázkou Netanjahuova pragmatického, až marketingového šovinismu budiž trik, jak v den hlasování připomenout Židům „proradnost Arabů“. Likud údajně vybavil dvanáct set dobrovolníků skrytými kamerami, aby výhradně v arabských částech země monitorovali volební místnosti kvůli… No, hádejte, proč asi? Právní, či jiné důsledky takového konání? Nula. Mediální efekt této etnické pomluvy? 100 procent!

Stejný počet parlamentních křesel jako Likud získal i centristický projekt Modrobílá. Nedávno vytvořená koalice politicky málo vyprofilovaných vojáků a poněkud okoukaných vůdců středu byla nadějí těch Izraelců, kteří už nechtějí v čele státu muže s několika korupčními kauzami na krku. Modrobílí ale velmi pravděpodobně nenajdou koaliční spojence. Ty si totiž Bibi ve své pravicové národní frontě cílevědomě i dlouhodobě pěstuje. A tito radikální muži s ústy plnými boje se tak stávají jen pasivními figurkami, které s sebou mazaný Bibi vláčí po izraelské politické šachovnici.

Izraelské volby: Kdo usiluje o hlasy voličů?

Izraelskou společnost čeká další zhrubnutí stejně jako polarizace. Famózní je totiž nástup ortodoxních stran, které se patrně stanou důležitou – nikoli už jen trpěnou – součástí nového pravicového kabinetu. Disciplinovaní věřící přitom dorazili k urnám hlavně proto, aby si udrželi životní styl. Mladí z této komunity nenastupují (jinak pro obě pohlaví) povinnou vojenskou službu a zpravidla se spoléhají na sociální podporu státu, neboť své dny věnují náboženskému studiu. Snaha modrobílých začlenit ortodoxní do izraelské armády, respektive ekonomiky se podle všeho odkládá.

Strašidelný je i propad klasické levice, jakkoli jde jen o vyústění mnohaletého trendu. Politici z této části spektra, kteří Izraeli během prvních třech desetiletí samostatnosti vládli, získají dohromady patrně jen deset poslaneckých mandátů. Pro srovnání: jak Likud, tak Modrobílí získali (po sečtení 95 procent hlasů) v Knesetu shodně na 35 míst. Varující je i volební nezájem izraelských Arabů, kteří tvoří pětinu obyvatel země. Mnozí z nich považují prostě za zbytečné vybírat zákonodárce, se kterými se pak nikdo nebaví. A to jen v lepším případě. Od Likudu se legálně zvolení poslanci izraelského parlamentu rovnou dozvěděli, že jsou - samozřejmě bez výjimky - „podporovatelé teroristů“.

Po včerejšku se nabízí otázka: Čí stát je Izrael? Patří do něj Arabové? Nebo stoupenci modrobílých a zdecimované zbytky levice? Netanjahu už před volbami oznámil, že vytvoří silně pravicovou vládu s (doslova) kýmkoli, kdo sdílí jeho nacionalistickou ideologii. Včera k tomu od Izraelců dostal mandát. Nová generace politiků jeho typu odmítá zastaralý koncept osobních svobod, místo toho sází na tribální instinkty. Izrael se ocitl na hraně liberální demokracie.

Netanjahu vstoupil do dějin: Znovu otočil výsledek voleb a popáté se stane premiérem. Přečtěte si, jak to dokázal>>>

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí prvního dílu

Články odjinud