Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Obamova mise skončila katastrofou. Jeho Demokratická strana prohrála všechno. Komentář Viliama Bucherta

Obamova mise skončila katastrofou. Jeho Demokratická strana prohrála všechno. Komentář Viliama Bucherta

K čemu je vám populární prezident, o kterém pochlebovačná média doma i ve světě či německá kancléřka Angela Merkelová říkají, že je skvělý, když volby pro jeho stranu končí naprostou katastrofou? To je případ Baracka Obamy, kterého v pátek nahradí republikán Donald Trump. Při posledních volbách byla Obamova Demokratická strana poražena na všech frontách.

Tak slabí nebyli američtí demokraté od 20. let minulého století. Může za to i Obama. Ten trpěl neukojitelnou touhou prezentovat pouze sám sebe, na což jeho strana doplatila. Pokud se Demokratická strana, která byla založena roku 1828 (to z ní činí nejstarší pořád aktivní politickou stranu v USA) rychle nevzpamatuje, bude zažívat krušné časy.

Podívejme se, co na konci prezidentování Baracka Obamy dokázali demokraté všechno ztratit. Ten propad je až zarážející.

Neuspěli v posledním boji o Bílý dům. Porážka Hillary Clintonové současně znamená konec klanů Clintonových, který výrazně ovlivňoval demokraty i celou americkou politiku téměř 30 let.

Dnes mají demokraté v jednotlivých státech unie pouze 16 guvernérů, naopak 33 jich mají republikáni a jeden je nezávislý (na Aljašce je to Bill Walker).

Ve Sněmovně reprezentantů (House of Representatives), která má celkem 435 členů, je v současnosti 241 republikánů a 194 demokratů. Těm druhým se proto bude cokoli prosazovat jen velmi těžko. To také nahraje Donaldu Trumpovi, přestože ani toho nepodporují všichni republikáni. Ale tato většina je jistá.

V druhé komoře Kongresu, Senátu (Senate), je ze 100 členů 52 republikánů, 46 demokratů a 2 nezávislí (ti ale jsou ve spojenectví s demokraty). Takže pro stranu nového prezidenta křehčí většina. Pamatujme ale na to, že v Americe se u různých zákonů často najdou politici, kteří hlasují z ideologických či pragmatických důvodů s druhou stranou. Je to daleko obvyklejší než v Evropě. Nejsou to přitom „přeběhlíci“, kteří svoji politickou formaci opouštějí.

V 50 státech USA kromě Nebrasky jsou dvoukomorové parlamenty, což je 99 zákonodárných sborů. Republikáni mají většinu v 69 a demokraté jen ve 30. I to je zřetelná převaha.

Ředitel Občanského institutu Roman Joch v Lidových novinách k tomu napsal, že „George W. Bush zplodil Obamu (kvůli nepovedené válce v Iráku) a ten zase Trumpa (kvůli slabé zahraniční politice a neúspěšné domácí)“.

Pokud se díváme na celkové zisky a čísla Demokratické strany, tak pro ni konec mise Baracka Obamy skončil katastrofou. Přesto někteří lidé pořád tvrdí, že Obama byl úspěšný. Z tohoto pohledu rozhodně nikoli, naopak patřil k nejhorším americkým prezidentům v posledních 100 letech.

DALŠÍ KOMENTÁŘE AUTORA NAJDETE NA REFLEX.CZ

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744