KOMENTÁŘ MARTINA MALÉHO | Samotná zpráva je naprosto nudná a banální a jistě ani vám neunikla: Pan J. O. (42 let) se opil tak, že nechtěl opustit taxi, a po kratším dohadování byl zpacifikován a odvezen k ošetření s dvěma promile alkoholu v dechu. To se většinou dostane tak do sloupečku regionálního krimi, a většinou ani tam ne.
Pikantnost z toho udělal fakt, že pan J. O. (42 let) je t.č. mluvčím prezidenta této republiky. To by stačilo k tomu, aby se to dostalo do bulváru. Ovšem za situace, jaká je, kdy tiskový mluvčí prezidenta nefunguje jako tiskový mluvčí, ale jako jakýsi vykladač a zesilovač prezidentské agendy, která mj. spočívá ve vendetě vůči kdekomu, včetně médií a novinářů, se to dostane i na takzvaný otvírák.
Není divu, že si novináři, kterým prezident i prostřednictvím svého mluvčího často vzkazoval věci nepříslušné i nedůstojné úřadu, na takové zprávě smlsli. Neříkám, že to je správné, neříkám, že to je čistě profesionální, novináři by měli být nestranní i v takových věcech, ale konstatuju, že to je lidsky zcela pochopitelné.
Tiskový mluvčí zareagoval naprosto učebnicově. Zcela vážně a bez ironie. Přiznal se, omluvil se, doplnil nějaké vysvětlení, které zní věrohodně, a hotovo. V práci si to vyřeší jistě sám, směrem k veřejnosti udělal, co udělat měl. Oceňuju, že to udělal bez „ale“, bez vytáčení, bez trapného svalování viny a bez dalších bizarních výlevů.
Samozřejmě, není to tak, že se teď pan Jiří omluvil, takže je všechno zapomenuté a do smrti dobrý… To ani náhodou. Stovky jeho urážlivých tweetů a vyjádření na adresu lidí, často i násobně důstojnějších a váženějších, než je subalterní úředník, tímto nezmizely, nezmizela jeho role v trapné frašce, kterou pomáhal prezidentovi hrát celé roky, a podle všeho v tom bude pokračovat, nic z toho se tímto nemaže. Jen jediná epizoda „Jak se mluvčí nacamral“ je tímto uzavřená a, řekl bych, srovnaná.
Smutný paradox je, že právě v tomto bodě tiskový mluvčí ukázal, že on se omluvit umí. V budoucnu ho tedy čeká ještě spousta omlouvání za to, co během svého působení ve funkci naplival na kde koho.
A na místě je smutná poznámka: Kdyby to uměl jeho nadřízený, nemusela prezidentská kancelář teď vyhodit skoro třičtvrtě milionu korun za trapný soud kvůli prezidentské ješitnosti, kde všichni vědí, že prezident republiky vypustil dehonestující urážlivý žvást (ne poprvé, ani ne naposledy, to je na tom to nejsmutnější), a jediný důvod, proč se nechce omluvit, je ten, že sám sebe považuje za intelektově nadřazeného a omluvu by jeho ego bralo jako něco ponižujícího.
