Pečinka: Piráti – volební ne/úspěch a co je Bartošova doktrína? | info.cz

Články odjinud

Pečinka: Piráti – volební ne/úspěch a co je Bartošova doktrína?

KOMENTÁŘ BOHUMILA PEČINKY | Kromě vládní ČSSD nikdo v nedávných eurovolbách výrazně nepropadl, ale ani neuspěl. To platí i o Pirátské straně, které některé průzkumy přisuzovaly kolem dvaceti procent a dokonce možnost vítězství. Nakonec z toho bylo procent 14 a tři poslanecké mandáty. Proč Piráti neatakovali pozice Andreje Babiše a hnutí ANO? Existuje několik důvodů.

Podle agentury Median přišlo k urnám jen okolo 30 procent pirátských voličů ve věku 18-34 let, což byla jejich hlavní voličská skupina. Příčin mohlo být několik – pirátský program, osoby lídrů do europarlamentu a relativní neúspěch v Praze.

V Pirátské straně platí něco jako nevyhlášená Bartošova doktrína: budeme dělat, že jsme politicky jiní, než skutečně jsme. Stručně řečeno, politické založení většiny členů a funkcionářů Pirátů je výrazně nalevo od jejich voličů. Údělem této strany proto bude neustálé názorové balancování a následná relativizace různých radikálních prohlášení členů, kteří na Bartošovu doktrínu zapomenou.

V tomto typu voleb poslali Piráti do Bruselu tvrdě levicový výsadek ve složení Kolaja, Gregorová, Peksa, s nimiž se nemohl hlavní voličský proud Pirátské strany identifikovat prakticky v ničem. Tihle tři noví europoslanci vzešli z anarchisticko-univerzitní kultury, takže měl člověk dojem, že ve skutečnosti reprezentují organizace typu Antifa.

Jako hlavní agenda Markéty Gregorové, která je současně předsedkyní Evropské pirátské strany, byl zákaz vývozu zbraní do Jemenu, zákaz automatických zbraní a ten typ záchrany světa před klimatickými změnami, že kdyby byl realizován, musel by padnout průmysl řady evropských zemí. Všichni jsou také vyznavači federalistického pojetí Evropské unie a despektu k NATO.

Nemalá část voličů Pirátů z velkých měst jsou však spíše bobos (buržoazní bohémové), jak se v Americe říká mladým zazobaným profesionálům z firem, kteří si kulturně adoptovali hipísácký životní styl. Pro tuto vrstvu se v Česku vžilo označení městští liberálové.

Tito lidé volí Pirátskou stranu jednak z generačního protestu, líbí se jim požadavky na transparentnost veřejných záležitostí a současně jim Piráti jako jediná strana reprezentují moderní digitální svět. Rozhodně to nemá nic společného s politickou agendou tří současných pirátských europoslanců.

Pirátům také úplně nevyšla sázka na výhru v jejich voličské baště Praze. Vliv na to měly excesy pirátského primátora Hřiba s jeho výroky o zdaňování bytů a rozpačitost dosavadního vystupování jeho magistrátní koalice.

Úspěch Pirátů oproti komunálním volbám měl být paradoxně o to větší, že do europarlamentu nekandidovalo Čižinského hnutí Praha sobě, které zde před půl rokem získalo více než 16 procent hlasů. Starosta Prahy 7 však podpořil konkurenční koalici TOP 09/STAN, kde také figuroval na kandidátce jeho nejmladší bratr. Hlasy eurooptimistů nejspíš zčásti přešly ke koalici topky a starostů podporovaných dvojími zelenými, kteří v hlavním městě těsně zvítězili, což je celostátně zachránilo.

Důležité také bude, jak dokážou Piráti svůj volební výsledek zhodnotit v Evropském parlamentu. Většinou to jde přes sílu nadnárodní frakce, jejímž jste členem. Piráti už dříve deklarovali, že nechtějí být součástí ALDE, jejímž je členem hnutí ANO. Prozatím to vypadá, že čeští pirátští europoslanci zamíří do frakce Zelených (Green/EFA), s nimiž ve středu začali jednat. 

Voličské objevování Pirátské strany není zdaleka u konce.

Autor je komentátorem Reflexu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud