KOMENTÁŘ JANA PALIČKY | Není to nijak dávno, co takzvané „rouškovné“ vířilo emoce na politické scéně a zaznívala kvůli němu silná slova. Nápad na jednorázový příspěvek 5000 korun, který vzešel od ČSSD, si tehdy (jak je jeho dobrým zvykem) velkoryse přivlastnil Andrej Babiš. Teď je debata o předvolebním navyšování důchodů, respektive o podobných příspěvcích zpátky. S nabídkou jednorázového příspěvku, obrazně řečeno odměny 1000 korun výměnou za hlas, přišli nově i Piráti. Nepřekvapí, že ti se proti rouškovnému loni zásadově vymezovali.
Populismus má v politice mnoho podob. Od líbivých hesel a slibů po více či méně přímočaré kupování si hlasů. Kauzy, kdy se voličům ve vyloučených lokalitách dávaly peníze na ruku, jsou naštěstí minulostí. V kurzu jsou ale o to sofistikovanější metody. Buď dáme lidem něco „zadarmo“ (rozumějme zaplatí to daňový poplatník), nebo jim ony peníze také dáme takříkajíc na ruku, jen to zaobalíme tak, aby to bylo legální. Příkladem toho bylo i rouškovné, které bylo opozicí po právu kritizováno jako předvolební kalkul vládních stran převlečený za akt dobrosrdečnosti v časech nejhorší covidové krize.
Když se oněch nechvalně proslulých pět tisíc korun každému důchodci vyplácelo, mezi kritiky byli i Piráti. Jejich předseda Ivan Bartoš tehdy trefně označil rouškovné za předvolební dárek voličům. „Musíme si uvědomit, že je to příspěvek na dluh. Nemyslím si, že jednorázový příspěvek komukoliv dokáže výrazně nakopnout ekonomiku,“ prohlásil v Otázkách Václava Moravce. O to absurdněji pak působí, když ti samí Piráti o pár měsíců později přijdou s vlastní verzí jednorázového příspěvku důchodcům. Jen se nejmenuje rouškovné a jeho přislíbená výše je pětinová.
