Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Po čem Haníkovy ženy touží? V 21. století jsou naštěstí jiné, než jaké by je muži století minulých rádi měli

Po čem Haníkovy ženy touží? V 21. století jsou naštěstí jiné, než jaké by je muži století minulých rádi měli

Sport by měl, zvláště za aktuální společensko-politické situace, lidi spíš spojovat než rozdělovat. Někdejší špičkový volejbalista, trenér a dnes funkcionář Českého olympijského výboru Zdeněk Haník se rozhodl jít jinou cestou: minimálně polovině sportovců, které ČOV reprezentuje a za jejichž zájmy má bojovat, slušně řečeno vrazil políček. Ve svém zpátečnickém, generalizujícím, paternalistickém textu s názvem Holky chtějí remizovat totiž napsal, že vrcholový sport ženy ničí a že by se na něj raději měly vykašlat, tiše vařit „čaj z čerstvých bylin“ a mužům, kteří dělají „velké věci“, „žehlit košile, aby udělali dojem“. Vítejte v černobílém světě, vítejte v Gileádu z Příběhu služebnice, vítejte v 19. století.

Když jeden ze čtyř místopředsedů ČOV otevřeně píše o „despektu k ženskému vrcholovému sportování“, je něco zcela fundamentálního špatně. Výše zmíněná tvrzení pana Haníka prý inspiroval rozruch okolo té nešťastné knížky Gabriely Koukalové (a nutno podotknout, že byl osloven redakcí Reflexu). Úplně vidím šéfa fotbalového svazu, který pod dojmem problémů s alkoholem pánů Šimáka, Hóóónzy Bergera, Fenina nebo Švacha smolí podobný komentář vyzývající muže-fotbalisty, aby sportu nechali, protože je ničí, a přepustili kopanou ženským klubům, kde se zdaleka tolik nechlastá a negembluje…

Éterická bytost se bouří

V souvislosti s případem knihy jedné psychicky křehké sportovkyně, shodou okolností ženy, tak sportovní funkcionář napsal text na jedno z nejklasičtějších hospodských témat všech dob, tedy „čím se liší ženy od mužů“. Nechci čtenáře zatěžovat akademickými vsuvkami, ale rovnou říkám, že po rozboru ideologie a argumentace v textu pana Haníka by bez komentáře zůstala nejspíš jen slova neplnovýznamová typu předložek a spojek. Jako by se prezident státu těsně po vyhraných volbách rozhodl, že ženám v celé zemi sebere volební právo, prostě protože jsou podle něj „éterické bytosti“! Copak malým klukům gymnastům se „nelámou kosti v útlém věku“? Proč pan Haník zmiňuje pouze gymnastky-dívky? Proč se domnívá, že ženám škodí posilovna, a rád by určoval, jaké sportovní disciplíny jsou pro ně vhodné?

Tyhle boje o rovnoprávnost jsou pro nás ženské hrozně vysilující, věřte. A vedeme je na tolika frontách – o platy, o neplacenou domácí práci a péči o děti, ve věcech alimentů, domácího násilí a tak dále –, že nás každý podobný nesmyslný útok zezadu opravdu bolestivě zraní. Jak neztrácet motivaci ve světě, kde z nás zaostalci přes všechny naše schopnosti a kompetence pořád chtějí mít ženušky, bydlenky, onuce nebo matrace?

Pokračování článku najdete na Reflex.cz

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1