Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Politika do škol patří, Klaus ml. se mýlí. Komentář Aleše Rozehnala

Politika do škol patří, Klaus ml. se mýlí. Komentář Aleše Rozehnala

Václav Klaus ml. uvedl, že by jako ředitel školy nedal volno studentům, kteří na ulici demonstrují za dodržování ústavních zvyklostí, protože politika do škol nepatří. Takový přístup je však v rozporu s Úmluvou o právech dítěte, která u nás platí již od roku 1991.

Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, jsou povinny zabezpečit dítěti právo svobodně vyjadřovat názory ve všech záležitostech, které se jej dotýkají, přičemž se názorům dítěte musí věnovat patřičná pozornost. Dítě má podle Úmluvy právo na svobodu projevu, svobodu myšlení, svědomí a pokojného shromažďování.

Zdravý vývoj dítěte vyžaduje kromě jiného i pomoc při rozvoji jeho vnímání dobra a zla, práva a bezpráví. Děti jsou jednou z nejslabších skupin ve společnosti. Pokud společnost nevnímá děti jako hráče na politickém poli a nezahrnuje je do sféry veřejného života, omezuje tím jejich participativní práva zaručená Úmluvou.

Politika do škol patří

Děti tráví velkou část svého dne ve škole. Z povahy věci jsou v rámci vzdělávajícího procesu nuceny poslouchat ty, kteří nad nimi mají moc a vystupují ve vztahu k dětem jako silnější osoba.

Škola však není pouze místem pro vzdělávání, ale i místem, kde vzniká velké množství sociálních vazeb. Školy jsou proto velmi vhodným místem pro získání vědomostí o politice a pro angažovanost v politice. Pokud bude dětem v angažovanosti v politice ve školách bráněno, těžko můžeme očekávat, že se mladí lidé poté, co se stanou voliči, budou o politiku vůbec zajímat.

Informovaným voličem se člověk nastane ze dne na den

Schopnost vyjadřovat se k politice je dovednost, kterou se lidé musí naučit, a škola je právě takovým místem, kde lze tuto dovednost získat. Děti se ve škole nemají učit jen matematiku a chemii, ale mají být vzdělávány také tím způsobem, aby se z nich stali dobří občané, kteří jsou prospěšní své zemi. Informovaní a vzdělaní voliči jsou totiž největším nebezpečím všech nedemokratických režimů. Takovými voliči se však lidé nestanou ze dne na den, ale postupným vývojem, který jim společnost musí umožnit.

Schopnost dětí rozeznávat dobro a zlo, právo a bezpráví se vytváří na mnoha místech, a to v rodině, kroužcích, dětských partách, ale i ve škole. Podle Aristotela je člověk politickým zvířetem. Tím se ale nestane po ukončení školní docházky. Politickým zvířetem se stává postupně, v rámci svého rozvoje, který ve značné části probíhá právě ve škole. Pokud dětem budeme zabraňovat v rozvoji jejich schopnosti stát se takovým politickým zvířetem a držet je mimo politiku ve školách, zabráníme jim rovněž v jejich právu svobodně vyjadřovat názory tak, jak to vyžaduje Úmluva o právech dítěte.

DALŠÍ KOMENTÁŘE NAJDETE NA WEBU REFLEX.CZ

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1