Plánovaný nákup ubytovacích zařízení je bohužel dalším důkazem selhání této koalice v řešení klíčových problémů Prahy. Celé to navíc připomíná kauzu netransparentního pronájmu Šlechtovy restaurace ve Stromovce. Kdo a jak totiž rozhodl o tom, kterých ubytoven se to bude týkat? Nevíme. Tento „jánabráchysmus“ přímo kontrastuje s rétorikou o transparentní politice a zlepšování politické kultury na pražském magistrátu.
Město již dnes za pronájem hotelů a ubytoven měsíčně utrácí okolo tří milionů korun v závislosti na počtu ubytovaných osob. Dvě třetiny této částky jdou na ubytování, milion pak na úhradu hygienických potřeb či zajištění služeb. Není proto těžké spočítat, kolik toto politické rozhodnutí o veřejných prostředcích Pražany již stálo. Daleko těžší je ovšem vymyslet rozumný důvod, proč to město vůbec dělá tímto způsobem.
V porovnání s plánem na nákup ubytoven to nicméně jsou drobné. Není jasné, podle jakého klíče a komu město pomůže. Zároveň je netransparentní maskovat celý záměr za charitativní akci, když důvodová zpráva k předmětnému materiálu jasně zmiňuje, kolik míst pro ubytování by potřebovali městští policisté, hasiči či učitelé. Město tímto krokem fakticky přiznává, že rezignuje na reálné řešení bytové krize v hlavním městě.
Skutečně si přejeme, aby například učitelé, kteří kvůli rostoucím cenám nemovitostí, na vlastní bydlení nedosáhnou, museli bydlet na ubytovnách či v lepším případě v hotelových pokojích? A takový projekt družstevního bydlení je zase po roce intenzívního projednávání v koalici ve fázi, jakoby koalice o něm začala diskutovat teprve nedávno. Výsledek je tedy v nedohledu – neexistuje ani shoda předložit materiál na zastupitelstvo. Celé je to tedy jen další příklad nekoncepčního chování současného vedení hlavního města.
Autor je pražským zastupitelem za ANO.
