Půr: Novotný se vysmívá české diplomacii a mění ji v parodii. Jdeme od extrému k extrému | info.cz

Články odjinud

Půr: Novotný se vysmívá české diplomacii a mění ji v parodii. Jdeme od extrému k extrému

KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | Kdyby existoval boxerský souboj o titul světového šampiona v trollingu, starosta Řeporyjí Pavel Novotný by ve finále přesvědčivě knockoutoval svého ruského soupeře už po deseti vteřinách. Alespoň tak působí jeho poslední vystoupení v ruské televizi, kde se Rusům v přímém přenosu vysmál tak, že jej raději ustřihli. Jakkoliv je to z hlediska marketingu výrazný počin, má i svoje výrazně negativní stránky.

 

1.      Uctění vojáků Ruské osvobozenecké armády (ROA), kteří se podíleli na osvobození Prahy.

Pavel Novotný chce v Řeporyjích postavit památník několika stovkám vojáků ROA, kteří padli během Pražského povstání na konci 2. světové války a v jejichž čele stál generál Andrej Vlasov. Českou metropoli ovšem tito Rusové osvobozovali pod vedením Sergeje Buňačenka, samotnému Vlasovovi byla Praha dost ukradená. Rusům samozřejmě vadí, že celý příběh narušuje mýtus osvobození Prahy Rudou armádou, která přijela poněkud pozdě. Na druhou stranu mají pravdu, že Vlasovci se dopustili mnoha válečných zločinců a chtě nechtě stáli na straně nacistů. A pokud moderátorka ruské televize mluví o jejich účasti na potlačení Varšavského povstání, což se mimochodem Sovětům velmi hodilo, má částečně pravdu. Měli bychom se tak ptát, zda máme skutečně vztyčovat památníky vojákům, kteří bojovali po boku nacistického Německa. Mimochodem jaký je pak rozdíl mezi takovým pomníkem a pomníkem maršálu Koněvovi? Ten se taky dopustil mnoha hrdinských činů i mnoha zvěrstev.

2.      Mýtus Velké vlastenecké války.

Pavel Novotný Rusům připomněl, jak se Rudá armáda chovala v Polsku, které nejenom že spolu s nacistickým Německem obsadila, ale zároveň povraždila polské vojáky v Katyni a podobně. Řadu lidí na sociálních sítích překvapuje, že Rusové reagovali značně podrážděně. Není to překvapivé vůbec ničím. Musíme si uvědomit, že mýtus Velké vlastenecké války je základním kamenem současného Ruska. Samozřejmě, že z našeho pohledu má řadu temných stránek, ale o nich obyčejní Rusové ani neví, protože se to nemají kde dozvědět. Není náhodou, že archivy, které obsahují tajemství 2. světové války v Rusku zůstávají zavřeny. Pavel Novotný tak přesvědčuje někoho, koho nepřesvědčí. Jeho vystoupení oslovuje domácí publikum, nikoliv zahraniční. A to si zcela jistě myslí, že je blázen.

3.      Starostové nemají být tvůrci zahraniční politiky.

Poměrně dobře si pamatuji kritiku prezidenta Miloše Zemana, který se v zahraniční politice nemístně výrazně angažoval. Teď jsme na tom ovšem mnohem hůř. Zahraniční politiku dělají starostové či primátoři. Řeporyjský starosta je jen radikálnější verze pražského primátora Zdeňka Hřiba. Starostou ovšem lidé volí člověka, od nějž čekají, že se bude starat o obec. Pokud znáte někoho, kdo od starosty čeká, že bude dělat zahraniční politiku, přiveďte mi jej ukázat. Na povrch tak vylézá slabost státu a absolutní neúcta k jeho institucím, kde si skutečně každý dělá, co chce. Tvůrcem zahraniční politiky je jednoznačně vláda, nikdo další by se o to neměl ani pokoušet. Pokud chce Pavel Novotný skutečně uctít padlé vojáky, může to udělat jinak. Bez kamer.

4.      Diplomacie má svůj smysl.

Je klidně možné, že Rusové si pro Česko nachystají nějakou odvetu. Firem tam podniká pořád dost, není zase takový problém jim znepříjemnit život. Je taky klidně možné, že Novotného budou považovat za blázna a neudělají nic. Nicméně podobné vystoupení diplomatickým vztahům oběma zemí určitě neprospěje. Diplomacie je přitom tím jediným, co Evropu posledních více než 70 let udržuje v míru. Vyžaduje kompromisy, které nejsou příjemné, ale alternativou je jenom válka. My se momentálně pohybujeme od extrému k extrému. Zatímco Miloš Zeman pár let takříkajíc leze Rusům do zadku, Novotný zase představuje tábor, který vztahy s Ruskem nepovažují za nutné a nebere při tom na nic ohledy. Vztahy s velmocemi ovšem potřebujeme, se všemi.

5.      Marketing neznamená obsah.

Pavel Novotný se dlouho ucházel o širokou pozornost třeba svými spory s Markem Vítem, kterého označoval za podvodníka a byl za to také odsouzen k pokutě ve výši několika desítek tisíc korun. Odsouzen byl i za urážku fanoušků kapely Ortel. Policisté jej také chytili, jak řídí auto bez řidičáku, přestože byl podmínce. Za to byl odsouzen k prospěšným pracím. Jakkoliv je to sympaťák, podobné prohřešky by jakéhokoliv jiného politika totálně zničily. Pavel Novotný ovšem není žádný blbec a dokáže zdatným marketingem tohle vše obrátit ve svůj prospěch. Vlasov je navíc jen pokračování jeho sporu s komunistickým poslancem Zdeňkem Ondráčkem. Tehdy si vyzkoušel, že jeho brutální přístup nese své ovoce. Ve výsledku se ovšem za výše jmenovanými „kauzami“ neskrývá vůbec nic, co bychom mohli považovat za ctnost anebo za něco, co má jasný cíl. Novotný dokonale naplňuje definici anglického poněkud vulgárního výrazu „attention whore“, což je člověk, který skrz provokaci a kontroverzní praktiky usiluje o neustálou pozornost.

Vystupování řeporyjského starosty Pavla Novotného je tak symptomem současnosti. Na jedné straně ukazuje na slabost státu a jeho institucí, na straně druhé je důkazem, že forma porazila obsah. Ta forma je ovšem dost brutální, nejsem si vůbec jistý, že to je nějaký výdobytek. Možná by ale stačilo, pokud bychom jednání Novotného neschvalovali jen proto, že nemáme rádi Rusko. Já z něj taky neskáču dva metry radostí, ale nevidím důvod, proč bychom se s ním nemohli bavit civilizovaně. Okřídlené „nejsme jako oni“ totiž pořád platí.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud