Rekonstrukce Václaváku, aneb případová studie, proč se v Praze nestaví. Komentář Michala Půra

V Praze se nestaví. Vše trvá příliš dlouho. Praha není schopná postavit ani psí boudu. Těchto a dalších podobných vět jsou v poslední době plná média a z tohoto problému se stalo i jedno z nosných témat nadcházejících komunálních voleb.

Vše zmíněné je v podstatě pravda, ale je kvůli tomu na místě málem defenestrovat komunální politiky? Na rekonstrukci Václavského náměstí je nejlépe vidět, že ten problém je mnohem větší a jeho náprava bude jen velmi obtížná. Václavák je totiž vlastně takovou případovou studií zkostnatělosti současného stavebního zákona.

Soutěž na obnovu dolní části Václavského náměstí proběhla v roce 2005 a zvítězil v ní návrh architekta Jakuba Cíglera. Ten návrh asi už každý zná, protože za těch 13 let se obrázky v médiích objevily nesčetněkrát. Zdálo by se, že pokud je projekt hotov, tak samotná stavba začne nejpozději během pár let, ale to bychom nesměli být v zemi, která je v délce povolovacích procesů daleko za Albánií a mocně dohání Kongo, v zemi, kde stavební zákon mnohem více umožňuje povolovací řízení blokovat a obstruovat, než město stavět.

Projekt rekonstrukce tak získal poslední razítko až letos a když už se tedy zdálo, že brzy budou po internetu kolovat fotografie pražské primátorky ve stavařské helmě a aktivisté z nejrůznějších spolků se budou přivazovat ke ztrouchnivělým stromům, tak mocný úder zasadil Městský soud. Aktivisté totiž vsadili na lepší kartu a tou je míra byrokratické debility.

Požár v Hostivaři napáchal škody za 45 milionů, policie to vyšetřuje jako ohrožení z nedbalosti

sinfin.digital