Schmarcz: Skočí Babiš na Zemanův špek? Žádný premiér nechce vládnout s přeběhlíky | info.cz

Články odjinud

Schmarcz: Skočí Babiš na Zemanův špek? Žádný premiér nechce vládnout s přeběhlíky

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Bude Babiš vládnout s přeběhlíky? Upřímně, žádný premiér, který má jen trochu rozumu, takovou možnost nepreferuje a sáhne k ní, jen když už žádnou jinou nemá. S takovým slepencem se totiž vládne opravdu těžko. Navíc česká zkušenost ukazuje, že slabý kabinet obvykle sundá prezident. Přičemž ze třech polistopadových hlav státu je Miloš Zeman tím největším predátorem.

Už od svého prvního zvolení dává Miloš Zeman jasně najevo, že se hodlá postavit na vrcholek politického potravního řetězce. Klidně i navzdory ústavě. Proti vůli Sněmovny jmenoval dvě vlády bez mandátu a držel je u moci celkem 14 měsíců. Nyní dal dohromady partu přeběhlíků, díky které by mohl kontrolovat další kabinet. Tedy pokud mu k tomu Andrej Babiš a Jan Hamáček neprozřetelně uvolní cestu. Zatím se nezdá, že by byli schopni účinné obrany.

Podívejme se, jak slabé vlády dopadaly. Historicky prvním kabinetem, který potřeboval k dosažení křehké většiny přeběhlíky, byla vláda Václava Klause z let 1996-1997. Padla za přispění Václava Havla. Šlo ještě o nejústavnější a politicky nejférovější zásah hlavy státu do exekutivy, kdy se nakonec vše dělo parlamentní cestou skrze rozpad vládní většiny. Co přišlo poté, bylo čím dál tím horší.

Druhou vládu s přeběhlíky vedl Mirek Topolánek. Paradoxně vznikla z etických důvodů. Občanští demokraté mohli pohodlně do konce volebního období vládnout v jednobarevném kabinetu s tolerancí Paroubkovy ČSSD. Nikdo však nechtěl opakovat Opoziční smlouvu č. 2 a hotová dohoda byla smetena ze stolu. Topolánek tedy sice technicky vzato měl na výběr, fakticky však nikoli, protože druhá možnost byla považována za nemravnou. A šanci vyvolat předčasné volby neměl, protože se jich levice bála jako čert kříže (preference ODS letěly nahoru a ČSSD dolů, ke konci roku to 2006 to vypadalo na pohodlnou většinu pro dvoučlennou koalici s KDU-ČSL).

I zde tedy bylo spolehnutí na odpadlíky vynucené, určitě ne preferované. A Václav Klaus využil první příležitosti, aby křehkou vládu shodil. Byli to dva jemu oddaní poslanci zvolení za ODS, kteří dodali chybějící hlasy pro nejtěsnější možné vyjádření nedůvěry. K tomu je třeba říci, že Topolánek měl dost rozumu, aby spolkl svou hrdost a s největším nepřítelem Paroubkem bleskově dohodl nové vládní uspořádání, aby vyřadil prezidenta z další hry.

Pak tu máme nešťastný kabinet Petra Nečase. Ten se právě chtěl vyhnout přeběhlíkům. Ale cenou za to bylo angažování Věcí veřejných. První z řady nových protestních subjektů stavějících se do opozice k polistopadové zastupitelské demokracii. To z dlouhodobého pohledu otevřelo dveře dalším: ANO 2011, Okamurovu Úsvitu, Pirátům…

Krátkodobě to vedlo k závislosti ODS na podivných „veverkách“. Věci veřejné se nakonec rozpadly a Nečas stejně vládl s přeběhlíky. A protože neukočíroval ani vlastního ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (když se ho rozhodl vyměnit, bylo už pozdě), dopadl ze všech premiérů (zatím) nejhůře. Přičemž prezident Miloš Zeman se v prokurátorské štvanici velmi angažoval, olomouckého vrchního státního zástupce Ivo Ištvana přijímal na Hradě a vyjadřoval mu plnou podporu. Jistě, dnes, kdy celá akce „útok na Strakovu akademii“ skončila blamáží, mluví jinak.

Následně Zeman zmuchlal ústavu jako cár papíru, nedal sněmovně žádnou šanci vygenerovat kabinet s její důvěrou, jmenoval si vlastní vládu a držel ji v úřadech až do předčasných voleb, k nimž poslance takto násilím donutil. V trochu mírnější podobě to zopakoval v roce 2017. Andrej Babiš měl na rozdíl od Jiřího Rusnoka aspoň mandát z voleb. Ale prezident se ani nesnažil o vyjednání kabinetu s důvěrou a jmenoval vládu, o níž předem věděl, že ji nedostane.

Nyní dal Miloš Zeman dohromady partu přeběhlíků, s níž je schopen držet u moci kabinet, v němž sám bude mít od počátku větší slovo než premiér Andrej Babiš. Tomu mnozí spílají, že si to takto plánoval. Přiznávám, že nemám žádné informace z jeho okolí. Ale prostě se mi tomu nechce věřit. Který šéf exekutivy by se chtěl dobrovolně vydat na milost a nemilost prezidentovi? Zvláště tak vyhlášenému premiérožroutovi?

Na vládu ANO s prezidentovými přeběhlíky může docela dobře dojít. Ale nemyslím že by byla tím, o čem Andrej Babiš sní, když náhodou spí. Pokud se ustaví, tak už totiž klidně neusne nikdy. Šlo by nikoli o důsledek temných Babišových intrik, ale o výraz naprostého zoufalství, kdy už nebude vědět kudy kam. Vsadím basu plzní, že kdyby mu Jan Hamáček nabídl alternativu v podobě nového jména na ministerstvo kultury, tak po ní sáhne.

Premiéři Václav Klaus a Mirek Topolánek se do slabé pozice vůči prezidentovi dostali vývojem. Nyní by ale bylo jasné od počátku, kdo je vrcholovým predátorem. Snad jedině, že by Andrej Babiš (jehož odolnost je jinak obdivuhodná), propadl dekadentní vizi „díky za každé nové, ráno“, jako svého času Petr Nečas. Chce ale skončit stejně? Vždyť také nemá pod kontrolou svoji ministryni spravedlnosti. Marie Benešová je Zemanův člověk, ne jeho… Pospíšil namazal vládě schody, když provedl změny ve vedení státního zastupitelství, u Benešové naopak stačí, když nebude dělat nic.

Sečteno a podtrženo: všichni premiéři slabých vlád dopadli špatně a vždy v tom měl tak či onak prsty aktuální prezident. Dosud však nikdy onu pastičku závislosti na přeběhlících nenastražila přímo hlava státu. Co udělá Andrej Babiš? Skočí (či bude donucen skočit) na tento Zemanův špek?

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud