Články odjinud

Skutečná tragédie H-Systemu. Komentář Martina Čabana

Skutečná tragédie H-Systemu. Komentář Martina Čabana

Tragických momentů je v celé kauze H-System hodně a po rozhodnutí Nejvyššího soudu jich rozhodně neubylo. Naopak. V tragické situaci se ocitlo na šedesát rodin. Tragicky se nám opět připomnělo, že v některých kauzách je česká justice k uzoufání pomalá. Nejtragičtější je ovšem nepochopení, které se zrcadlí ve slovech politiků, kteří pocítili potřebu na rozhodnutí Nejvyššího soudu reagovat.

Ta potřeba samotná je pochopitelná. Kauza H-System je výbušná a nese v sobě mohutný potenciál pro snadnou těžbu politických bodů. Není proto divu, že jeden ministr hnedle hledá byty, premiér se chce stát mediátorem a středočeská hejtmanka pověřila právníky, aby vymysleli, jak by se dala oněm šedesáti rodinám poskytnout „zcela zásadní finanční pomoc“. Samotné aktivity tohoto typu jsou sice v jádru populistické, ale v zásadě přijatelné, nahlédneme-li na ně výhradně tak, že zástupci státu se snaží najít pomoc pro občany, kteří se ocitli v nouzi.

Je ovšem potřeba mít na paměti, že členové družstva Svatopluk nejsou oběťmi živelní katastrofy. Ve skutečnosti nejsou oběťmi vůbec. Jsou jednou stranou soudního sporu, a to stranou, která prohrála. Jestli se stali obětí něčeho, pak snad ambicí a právně špatně podložených kroků vedení družstva. Proto je nepochopitelná volba slov, kterými politici své aktivity na pomoc družstvu Svatopluk doprovázejí.

Podle Jermanové je rozhodnutí soudu „ponižující a absolutně nespravedlivé“, Hamáčkovi je z kauzy „lidsky zle“. Korunu tomu nasadil prezident republiky Miloš Zeman, podle nějž rozhodnutí soudu „vyvolává vážné pochybnosti jak o kvalitě, tak o lidskosti našeho soudního systému“. A aby si hlava státu v justičním porcelánu podupala ještě s větším gustem, pozvala si rovnou na kobereček šéfa Nejvyššího soudu Pavla Šámala. To je šílené. Dělba moci snad pořád alespoň formálně platí a soudci se prezidentovi nezodpovídají. Šámal by měl pozvání zdvořile odmítnout s poukazem na nezávislost justice.

Zemanova ochota rýpat se zrovna v kauze H-System je ovšem pozoruhodná. Když zakladatel H-Systemu Petr Smetka sháněl kavky pro svůj podvod, nejsilnějším naháněčem byl Zemanův fámulus a strůjce jeho volebních úspěchů Miroslav Šlouf. „Produkt H-Systemu byl výhodný, levný a nejlepší,“ řekl nedávno zesnulý Šlouf v roce 2003 před soudem. Podle trestního soudce Kamila Kydalky, který hlavu H-Systemu poslal na 12 let za mříže, si v roce 1996 chodil Zemanův všemocný poradce ke Smetkovi každý měsíc pro 24 tisíc korun. Je pravděpodobné, že peníze klientů H-Systemu plnily stranickou kasu ČSSD za spokojeného přikyvování tehdejšího šéfa strany Miloše Zemana.

Mluvčí Hradu označil tato tvrzení za „nízkou snahu pošpinit prezidenta“, který se „snaží v rámci svých možností pomoci“. Kdyby se ale Zeman skutečně snažil pomoci, těžko by na základě jednoho verdiktu napadal celý justiční systém. Mohl by třeba mlčet a stydět se. Anebo uspořádat sbírku. Zvaním soudců na kobereček nepomůže opravdu ničemu.

Další komentáře čtěte také na E15.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud