KOMENTÁŘ | Výsadou technologií je, že ulehčují naše každodenní povinnosti, umožňují rychlou komunikaci na dálku nebo zprostředkovávají zábavu. V některých ohledech se ale postupně dostáváme za hranu dosud přijímaného a spolu s tím vyvstávají zásadní otázky.
Asi málokomu unikla vlna kontroverze spojená s technologií Deep Fake, skrze kterou „nasadíte“ obličej konkrétního člověka, obyčejně známé osobnosti, na figuranta a úpravou v postprodukčních programech doladíte vizáž, mimiku i hlas k takové dokonalosti, že je jen sotva možné rozeznat podvrh od originálu. Pro příklad si představte, že vám v e-mailu přistane série videí vysoce postaveného politika, který říká překvapivá nebo šokující stanoviska, úplně odlišná od toho, co od něj slýcháte obyčejně. Budete zmatení, možná k němu ztratíte důvěru, jeho osobnost a ideály se vám třeba znechutí. Proč mu důvěřovat, když před kamerami tvrdí jedno a v zákulisí (zdánlivě) druhé. A nakonec e-mail s těmito videi pošlete svým známým a rodině. Síla řetězových e-mailů s dezinformacemi se ukázala u voleb už několikrát. Deep Fake jejich závažnost ještě zvyšuje. Obzvlášť když jsou cílovkou senioři, kteří o existenci takovýchto technologií mnohdy nemají sebemenší tušení.
Tak jako nám technologie asistují, mohou v nesprávných rukou napáchat rozsáhlé škody. Stanou se pak nástrojem manipulace s lidmi, jejich důvěrou, rozhodnutími, svědomím, emocemi... Jistě, na obdobném principu funguje i marketing, jenže ten má určité etické mantinely. A co se etiky týče, na jejím okraji aktuálně balancuje technologie Deep Nostalgia, která funguje na obdobné bázi jako výše zmíněné Deep Fakes a v posledních týdnech zažívá vlnu virální popularity.
