Trump zlikvidoval prominentního íránského velitele Sulejmáního. Jak a kde se může Teherán pomstít? | info.cz

Články odjinud

Trump zlikvidoval prominentního íránského velitele Sulejmáního. Jak a kde se může Teherán pomstít?

Přímo na bagdádském mezinárodním letišti nechal americký prezident Donald Trump v noci na dnešek zabít jednoho z nejvlivnějších íránských velitelů Kásima Sulejmáního. Muž, který má v Teheránu postavení opěvované celebrity, vede Jeruzalémské jednotky působící v rámci prominentních Revolučních gard. Ty jsou odpovědné za zahraniční operace Íránu, který už Spojeným státům slíbil pomstu.

Jak americká operace proběhla? Sulejmání do Iráku přicestoval zřejmě z Libanonu či Sýrie. Na bagdádské letiště ho vyrazil přivítat Abú Mahdí Muhandis, jinak zástupce velitele iráckých Lidových mobilizačních sil, což je sdružení převážně šíitských, pro-íránských domobran. Americké rakety explodovaly přesně v okamžiku, kdy lídr Jeruzalémských jednotek sestoupil ze schůdků letadla, aby se s Muhandisem a jeho lidmi přivítal. Všichni zahynuli a znetvořené tělo Sulejmáního muselo být identifikováno podle prstenu, který stále nosí. Útok si celkově vyžádal nejméně devět mrtvých a několik zraněných.

„Armáda Spojený států na rozkaz svého prezidenta provedla rozhodný obranný úder. Zabitím Kásima Sulejmáního zvýšila bezpečnost našich jednotek v zahraničí,“ píše se v prohlášení amerického ministerstva obrany s tím, že „úder má za cíl odradit Írán od dalších útoků“. Prezident Trump na svůj twitterový účet symbolicky vložil jen americkou vlajku.

Teherán zuří. Vyhlásil třídenní smutek a slíbil tvrdou odvetu. „Naši nepřátelé si mohou být jisti, že svatý boj bude pokračovat s mnohem větší silou,“ nechal se podle agentury Reuters slyšet nejvyšší světský i duchovní vůdce země ajatolláh Alí Chameneí. Kásim Sulejmání je nejen v Íránu, ale i mezi všemi militantními šíity této planety svého druhu celebritou, kterou navíc experti považují za strategický mozek íránských operací. 

Otázkou ovšem zůstává, jak bude Teherán skutečně reagovat. Podle všeho mobilizuje své spojence – třeba libanonské hnutí Hizballáh – po celém světě a lze tedy očekávat útoky na americké cíle, zřejmě nejen vojenské. Ohrožen bude pravděpodobně také Izrael, tedy hlavní americký spojenec v oblasti. Íránský hněv se ale může projevit i v zesílených útocích na Saúdskou Arábii a další sunnitské země Zálivu, které jsou tradičním strategickým rivalem Teheránu. A které mají s americkou administrativou Donalda Trumpa stále bližší vztahy. 

INFOGRAFIKA: Íránský vliv na Blízkém východěINFOGRAFIKA: Íránský vliv na Blízkém východěautor: info.cz

Nejdivočejší – a spíše nepravděpodobný – scénář pak předpokládá přímou konfrontaci mezi Washingtonem a Teheránem, která by patrně začala íránským raketovým (či jiným) útokem na americké jednotky umístěné v oblasti Zálivu, respektive na Blízkém východě. Takový vývoj by ale znamenal vážný regionální střet, který si snad žádná ze stran nepřeje.

Základny americké armády na Blízkém východě a Arabském poloostrověZákladny americké armády na Blízkém východě a Arabském poloostrověautor: Info.CZ

A jak vlastně k poslední eskalaci napětí mezi USA a Íránem bezprostředně došlo? Před týdnem (27. prosince) napadli pro-íránští milicionáři z šíitské skupiny Katáib Hizballáh – neboli Brigád Strany Boží – raketami iráckou vojenskou základnu, kde zabili jednoho smluvního zaměstnance USA. Nutno dodat, že šlo o troufalý akt – útočníci samozřejmě věděli, že v táboře působí Američané. Víkendovou americkou odvetu pak nepřežilo nejméně 25 členů tohoto iráckého dobrovolnického sboru.

Na Blízkém východě se ztráta cti rovná smrti, stoupenci Brigád proto poslední den uplynulého roku zorganizovali okázalý pochod na ambasádu Spojených států v Bagdádu. Podle záznamu, který na svůj web umístila stanice BBC, nebyl nikdo z Američanů ani iráckého personálu diplomatické mise reálně ohrožen. Jinými slovy: jednalo se spíše o akci na efekt, které se zúčastnily sotva tisíce loajálních příslušníků pro-íránských milic. Trump na protiamerické přesto zareagoval nejprve vysláním dalších 750 vojáků do Iráku, aby si dnes v noci rovnou vyšlápl na jednoho z lídrů Lidových mobilizačních sil a dokonce i jejich íránského protektora.

Není náhodou, že středobodem nynější krize je právě Irák. V něm totiž jen máloco funguje podle logiky, které známe z Evropy, respektive USA. Bagdádské elity kupříkladu hodlají být spojencem Ameriky i Íránu zároveň, což je vzhledem k upřímné vzájemné nenávisti obou zmíněných států stěží realizovatelné. Irácké úřady také tolerují šíitské milice, které nezřídka – byť ne ve všech případech – založil, zaplatil a vyzbrojil sousední Írán. Domobranecké organizace sdružené do Lidových mobilizačních sil totiž bojovali s radikálně sunnitským Islámským státem (ISIL), což jim v některých kruzích přineslo pověst hrdinů. A to přesto, že se mnozí z těchto šíitských bojovníků soustředili spíše na terorizování a vraždění sunnitských spoluobčanů, z nichž mnozí neměli s Islámským státem (ISIL) kromě víry společného nic.

Gen. mjr. Kásim Sulejmání byl velitelem speciálních jednotek Kuds íránských revolučních gard.

Jinými slovy: vedle proklamativně nekonfesní irácké armády v zemi vlastně legálně, každopádně pak beztrestně operují hordy dobře ozbrojených šíitů. Ti tvoří v Iráku většinu, podle posledních průzkumů přes 60 procent obyvatel. Zbylí Iráčané – tedy do značné míry autonomní Kurdové ze severu (cca 15 procent občanů) a velmi zranitelní arabští sunnité ze západu země – se těchto šíitských domobran právem obávají.

Aby zmatků nebylo dost, v Iráku probíhají demonstrace hlavně mladých obyvatel země, nezřídka šíitů. Ti jsou hluboce nespokojení s vlastními politiky, kteří jsou ve své většině nejen úplatní, ale navíc plně zaneprázdnění vzájemnými půtkami a pletichami. Protestující žádají perspektivu a prosperitu, nepřejí si ale ani vměšování cizích zemí do iráckých věcí. I proto se jejich hněv během demonstrací obrátil proti Teheránu, který opravdu dění v Bagdádu ovlivňuje více, než je patřičné. Vybraní šíitští politici si běžně chodí pro rozumy na perskou ambasádu v Bagdádu a třeba právě íránský generál Sulejmání mluvil dokonce třeba i do složení vlády. Jenže teď získali iráčtí demonstranti nového, tedy spíše staronového nepřítele. Byť je zřejmé, že mnozí z občanů těžce zkoušené země za zabitého íránského bosse plakat rozhodně nebudou.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud