Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V Německu promluvil Všeználek. Komentář Igora Záruby

V Německu promluvil Všeználek. Komentář Igora Záruby

Německá kancléřka Angela Merkelová si ráda dává se svými rozhodnutími načas. A pokud k nějakému závěru spěje, rozhoduje se sama, kdy a kde svůj krok nebo stanovisko oznámí. Všichni, kdo mají s německou političkou co do činění, případně ti, co ji sledují zpovzdálí, to vědí a respektují.

Ne tak Norbert Röttgen, předseda zahraničního výboru ve Spolkovém sněmu, bývalá vůdčí postava parlamentní frakce CDU/CSU a spolkový exministr pro životní prostředí. Jinak také pán, jehož Merkelová z federální vlády před čtyřmi lety vyhodila.

Röttgen se v první řadě dopustil něčeho, co Merkelová nesnáší a neodpouští: aby někdo mluvil za ni.

Jenže čas rány hojí a Röttgen je očividně opět při chuti. Soudě aspoň podle interview pro CNN, v němž prohlásil, že Angela Merkelová bude znovu kandidovat na úřad spolkové kancléřky. Jen tak pro pořádek: bylo by to počtvrté. Jeho slova, diplomaticky řečeno, vzbudila poprask.

Röttgen se v první řadě dopustil něčeho, co Merkelová nesnáší a neodpouští: aby někdo mluvil za ni. Budiž mu polehčující okolností, že padáka už jednou z kabinetu dostal a z dolní komory ho šéfka CDU může nanejvýš vystrnadit, ne vykopnout. Politici mají jasno – jestliže by měl někdo mandát toto tvrdit (jako že ho nikdo nemá), není to rozhodně Röttgen. Ten je s kancléřkou všechno možné, jenom ne její důvěrný přítel.

A šanci zavětřila sociální síť Twitter. Jeho uživatelé si, na rozdíl od profesionálů, mohou pustit pusu na špacír. Tím spíše, že kandidaturu Merkelové považují za stejnou jistotu, jakože 1. máj připadá na začátek května. „V noci je chladněji než přes den.“ „Bruce Wayne je batman,“ trumfují se diskutéři pod hashtagem  #röttgenpacktaus („Röttgen to vybalil“) pravdami a tvrzeními stejné výpovědní hodnoty, jakou mělo poslancovou ujištění pro americkou televizi.

Budiž mu útěchou, zastává se provinilce web deníku Die Welt, že se podobným terčem výsměchu stal před časem jeho stranický kolega Thomas de Maizière. Stalo se to před rokem, kdy bylo v Hannoveru zrušeno, z důvodu možné teroristické hrozby, fotbalové utkání mezi Německem a Nizozemskem. De Maizière odmítl událost komentovat a sdělil pouze, že by jeho odpovědi mohly Němce znervóznit. Hashtag #doitlikedemaiziere napovídá, že si sociální sítě příležitost tehdy, stejně jako teď, nenechaly ujít.

Autor je šéfeditorem E15

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1