Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vláda ohledně ochrany dat trestuhodně selhala. Komentář Martina Kupky

Vláda ohledně ochrany dat trestuhodně selhala. Komentář Martina Kupky

Za několik měsíců naprostá většina z nás dostala žádosti různých dodavatelů služeb – počínaje bankami a pojišťovnami – o souhlas se zpracováním osobních údajů. Dělo se tak kvůli takzvanému Obecnému nařízení na ochranu osobních údajů. Tato nadnárodní legislativa, která začne platit už v pátek, zcela mění pravidla nakládání s osobními údaji v EU a přitom zavádí významné sankce. Proto se všichni v předstihu připravují.

Velkým problémem ovšem je, že v této přípravě zaostal ten, od koho by člověk naopak předpokládal významný náskok – naše vláda. Ta svou domácí úlohu splnila s výrazným zpožděním, a tak jsme v Poslanecké sněmovně teprve před několika týdny měli v prvním čtení návrh nového zákona o ochraně osobních údajů. Důsledek je jednoznačný – velká nejistota, možná až panika – a zbytečné náklady.

Cílem nařízení známého pod zkratkou GDPR je zajistit, aby výměna informací měla nějaký řád a poskytovala elementární bezpečí. Aby bylo jasné, kde se data pohybují, kdo za ně nese odpovědnost. Pro velké subjekty a veřejné instituce to znamená povinnost zavést nezávislého zmocněnce, který se podepíše pod stanovisko, že je všechno v pořádku a chráněné informace se nepovalují někde ve volně přístupné skříni u vrátnice. Tento obecný cíl má vláda naplnit konkrétním obsahem a navrhnout zákon určující řadu parametrů, na které ono nařízení pamatuje. Ta minulá se ovšem o nic takového ani nepokusila, současná s už zmíněným velkým zpožděním. Proto není přesně jasné, jaké jsou povinnosti správců dat a jak má vypadat jejich splnění! Dokonce ani není stanoveno, kdo je takzvaným veřejným subjektem. Nemohla proto proběhnout ani žádná odpovídající osvěta, takže je většina organizací a institucí vystavena nejistotě, jestli a jak se jich nařízení týká, a jestli jim hrozí riziko oněch mnohamilionových sankcí.

Přitom v řadě členských zemí díky včasnému předložení a projednání prováděcího zákona vlády a parlamenty využily možnost zavést různé výjimky pro veřejnou správu nebo třeba při zpracování osobních údajů pro novinářské, vědecké nebo literární účely. Při projednávání zákona ve výborech se nyní snažíme tyto vládou zanedbané principy do zákona doplnit a negativní dopady celé novinky snížit. Už jsem podal pozměňovací návrh, který by dozorový orgán, tedy Úřad pro ochranu osobních údajů, vedl co nejvíce k tomu, aby vůbec nezahajoval správní řízení pro porušení nařízení o GDPR v případech okrajového porušení nebo v podmínkách, kdy správce dat pochybení odstranil a do budoucna předešel jeho opakování.

Jako poslanci tak na poslední chvíli napravujeme, co vláda zanedbala, ale mnoho škod už kvůli jejímu laxnímu přístupu vzniklo. Všemožným nabídkám na školení nebo zavedení vyhovujícího systému nakládání s daty – od poctivých a vážně míněných, až po ty doslova šmejdské – byl v uplynulých měsících vystaven prakticky každý podnikatel, starosta, šéf úřadu nebo firmy. A není divu, že si s nimi naprosto nemohl vědět rady a snadno podlehl panice. Konkrétní případ? Nemocnice se 400 akutními lůžky může podle různých nabídek splnit požadavky nařízení GDPR za 150 tisíc korun, ale také za dva a půl miliónu!

Podle čeho se mají odpovědné osoby rozhodnout, zda je těch 150 tisíc správně a 2,5 milionu předraženo, anebo zda je vyšší částka správně a ta nízká je jen zcela nedostatečné pošolíchání, aby se něco udělalo, ale první kontrola přinese mastnou pokutu?

A tak spousta lidí, kteří byli tomuto rozhodování vystaveni, raději kývla na tu vyšší nabídku, protože měli pocit, že budou lépe kryti. Jak jinak to lze nazvat, než jako zbytečné utrácení veřejných i soukromých peněz v rozsahu stovek milionů korun? „Šetření“, kterým se tak rád zaklíná Andrej Babiš, si skutečně představuji jinak.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1