Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vocaď pocaď Petra Holce: Když to nejde po dobrém, půjde to populisticky

Vocaď pocaď Petra Holce: Když to nejde po dobrém, půjde to populisticky

Něco se muselo stát. Nový italský ministr vnitra za Ligu severu Matteo Salvini odmítl německé záchranářské lodi s víc než 600 migranty přistát v Itálii a už předtím ohlásil, že deportuje půlmilionu nelegálních uprchlíků. Rakouská vláda pro změnu oznámila, že uzavře sedm mešit a imámy financované ze zahraničí radši pošle na náboženskou misi do jiné země. Nikdy se prý nenaučili jódlovat ani nosit lederhosen.

To teď ovšem dobře ovládají v rakouské vládě složené z tradičních lidovců a neméně tradičních Svobodných, jimž se jinak říká i populisté. Ti mají přes půlstoletí svou baštu v Korutanech, kde se lederhosen nosí běžně a kde taky běžně neradi vidí cizince včetně Čechů nebo sousedních Italů. Když Svobodní usedli před lety poprvé v rakouské vládě, zkusili je v EU zničit tím, že Rakousku předepsali karanténu.

Nedávno Svobodní málem vyhráli volby, mají i ministra vnitra a jejich rétoriku rád převzal i rakouský kancléř Sebastian Kurz, třicetiletá kometa tamní politiky. Ten si k ní jen místo kožených kraťasů obléká po vzoru Baracka Obamy bílou košili, vypadá to pak celé líp. Máloco symbolizuje smrt tradiční politiky a nefunkčnost EU ohledně migrace tak jako nástup tzv. populistů k moci.

Píšu schválně tzv. populistů, protože pokud jde o migraci, nemusí nikdo být skutečný populista a blázen jako Tomio Okamura, aby viděl, že si Evropa způsobila velký průšvih, který určitě nevyřeší bruselská politická korektnost. To nyní nejlíp – nebo spíš nejhůř – ukazuje právě Itálie. Její zeměpisnou polohu odjakživa milují všichni, co mají rádi hezký život – a nově i migranti. Do Itálie se proto sjíždějí skoro všichni, co chtějí do Evropy.

Zbytek Evropy za to zemi izoluje: od Brenneru ji hlídají Rakušané, které dál na sever pro jistotu hlídají ještě i Němci, západ jistí Francouzi a do Slovinska nikdo nechce. A Španělsko od jihu hlídá španělská armáda, aby se z něj náhodou nestala Itálie. Ta proto začíná připomínat papiňák, co brzy bouchne. Ironie je, že nikdo z uprchlíků nechce do Itálie, kam jezdí na dovolenou většina Evropanů, co nemusí do Chorvatska; všichni chtějí do bohatšího Německa nebo Skandinávie.

Němci za to Itálii v rámci solidarity EU pomáhá aspoň tím, že vysílají záchranářské lodě, které pak do jejích přístavů sváží uprchlíky. Nikdo se proto nemůže divit, že italské volby nejen díky této solidaritě vyhrála dvě netradiční politická hnutí, která teď říkají basta! A stejně tak se nikdo nemůže divit, že podobnou medicínu přebírá i rakouská vláda složená v podstatě z tradičních stran.

Tradice totiž poslední dobou zle selhává, když není schopná dělat ani tak tradiční věci, jako je běžná ochrana státních hranic nebo vyhoštění těch, co nenávidí vaše tradice. Těžko samozřejmě říct, jak a kam chce Salvini deportovat půlmilionu nelegálních uprchlíků, které nikdo nechce. Doufejme, že ne v noci do moře. Zavření italských přístavů lodím s migranty by ale mohlo být aspoň prvním signálem, že se ani Evropa nenechá jen fackovat.

A stejně tak vyhoštění imámů z Rakouska, kde si v jejich mešitách děti hrají na vojáky. Vše má totiž své meze. Nic z toho samozřejmě migraci nezastaví. Jít za lepším životem patří k základním lidským instinktům, jak ostatně ví i nemálo Čechů, kteří taky radši migrovali do světa. Je ale migrace a migrace. Do Evropy vždy přicházeli migranti, poslední houfy běženců, které se tudy přelily s velkou pomocí německé kancléřky Angely Merkelové, ale význam slova migrace zcela přepsaly.

A s ním i politickou mapu Evropy. I díky Merkelové teď mají poprvé v německém Bundestagu Alternativu pro Německo, původně spolek profesorů, co neradi platí eurem, který kvůli migraci rychle vyzrál v partu s upřímným náckovským slovníkem. Problém s migrací i jeho mediální prezentaci nejlíp ilustrují dvě poslední zprávy z Německa: zatímco v celé zemi mírně klesla kriminalita, v některých městech plných migrantů naopak vylétla nahoru.

Někteří tradiční politici jako by se ale nepoučili. Znovu začali chlácholit lidi, že migrace neznamená vyšší kriminalitu, jak jim tvrdí tzv. populisti. Vysvětlujte to ale někomu, kdo celý život bydlí na malém městě, kde nikdo nikdy neviděl nikoho jiného než Němce, a teď se kvůli migrantům, které sem poslala vláda a kteří někdy i kradou nebo dokonce násilní ženy, bojí na ulici.

Někteří v Itálii zase varují, že zavření přístavů migrantům a jejich deportace způsobí xenofobii. Jenže tu dávno způsobily tradiční politické strany, když místo řešení masové migrace varovaly před populisty. Ti teď jen díky nim sedí ve vládách nebo parlamentech a zkoušejí plnit své sliby. Strach z populismu evidentně zabral. Jen se díky němu stávají postrachem voličů tradiční politické strany.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1