Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vocaď pocaď Petra Holce: Po absolutním vrcholu Koukalová předvádí absolutní dno

Vocaď pocaď Petra Holce: Po absolutním vrcholu Koukalová předvádí absolutní dno

Čím výš letíte, tím hlouběji padáte, říká se. Přesně to teď předvádí bývalá hvězdná biatlonistka Gabriela Koukalová, v lepších časech mistryně světa, vítězka Světového poháru a stříbrná olympionička. Už snad ani není dne, aby „Gabi“ ublíženě neznesvětila nějakého svého bývalého trenéra, kolegyni z reprezentace a hlavně sebe. Díky knize Jiná nám dokonce pouští i historky ze své holčičí postele. Člověk aby se teď bývalé „rozdavačky sportovní radosti“, což nejsou mé vlastní verše, spíš bál.

Že bude „otevřená zpověď“ Koukalové, jíž sepsala s novinářem Martinem Moravcem, hlavně zhrzená soda, to nejlíp napovědělo její načasování. Naše nejlepší biatlonistka se kvůli zdravotním potížím najednou vytratila ze závodů, vypustila letošní zimní olympiádu a v podstatě na čas skončila se sportováním. Z vrcholu zničehonic padla až na dno, což mentálně nikdy nebývá nejlepší čas na jakékoli zpovědi – tedy pokud se jimi nechcete totálně zničit. Což teď Koukalová předvádí se stejnou vervou, s jakou se ještě nedávno prala o sportovní vítězství.

Nonstop nás bombarduje brekem o tom, jak je celý život jiná, a proto nikdy nikam nepatřila. „Problém byl vždycky hlavně mezi mnou a Veronikou Vítkovou. Ostatní holky se jí chytají a tvoří proti mně většinu. Holky v jídelně vybraly stůl a sedly si k němu tak, aby na mě nezbylo místo. Kluci by tohle nikdy neudělali. A holky bez Veroniky taky ne. Ale pokud tam je, odstřihnou mě a nebaví se se mnou. Nevím, co jsem jim udělala,“ vypráví Koukalová v knize.

A nejen to. Ze svého sportovního sešupu, který připisuje bolavým lýtkům, Koukalová naplno viní bývalého reprezentačního trenéra, stejně jako na jiného bývalého trenéra hází své psychické problémy vedoucí údajně až k anorexii. Nikdo ji prostě neměl rád, nikdo ji nedocenil. „V cíli mi po čtvrtém místě holky ani nepřišly pomoct na nohy. Možná je tam nepustili, i to se někdy stává. Ale měla jsem pocit, že kdybych dojela pro medaili, určitě by mě objímaly. Dokonce mě napadlo, jestli si nemyslí, že jsem závěr schválně vypustila,“ vzpomíná teď Koukalová na ženskou štafetu na loňském MS v Hochfilzenu.

Fakt? Nikdy jsem biatlon nesledoval, protože jsem nikdy nepochopil, proč má někdo profesionálně běhat na lyžích s flintou na zádech a občas u toho vystřelit na terč. Kdyby třeba biatlonisté v lese aspoň stříleli na sebe a vítězem by se stal ten, kdo z lesa vyběhne živý… Jen si z televize pořád pamatuju všechny ty rozesmáté záběry a rozhovory s našimi biatlonistkami plné společného štěstí. A taky vzájemné gratulace a objetí Koukalové s Vítkovou, pomalu už se z toho stávalo ženské Nagano. A fakt tohle všechno dokázala hladová holka, kterou všichni nenávidí?

Jestli je sakra tohle všechno pravda, měla by se teď Koukalová dát na politiku. Lýtka v ní nikoho moc netrápí a schopností přetvářky by trumfla i největší borce politického pokrytectví, záviděl by jí i Tomio Okamura. Jistě, stejně jako politika nebývá ani sport plejádou ideálních lidí. A stejně jako se politici perou o moc, perou se sportovci o vítězství – často taky za každou cenu. Málokde se proto daří tak dobře i závisti a nenávisti, které sportovci kvůli penězům často maskují vzájemnou láskou. Ostatně nemůžete jako Koukalová s úsměvem prodávat Májku a nenávidět přitom celý český biatlon, jak to dělá nyní.

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

Koukalová určitě neprožívá nejlepší dny, evidentně nyní ztratila veškerou soudnost. „Na všem se snažím najít něco dobrého, což může vypadat falešně. Veronika je úplně jiná. Víc se upíná na negativní věci, na všem hledá chyby a často mluví o lidech za jejich zády. Většinu času bývá naštvaná a ostatním umí zkazit náladu,“ říká vážně, zatímco „se upíná na negativní věci, na všem hledá chyby a často mluví o lidech za jejich zády“.

Manžel Koukalové, pro změnu bývalý badmintonista, se prý živí motivačními přednáškami, jak je dnes v módě. Koukalová by teď mohla lidi vyučovat, jak během pár dnů zničit všechno, co jste pracně budovali deset let. Dokonce i na Májku mě teď nějak přešla chuť! A mimochodem: paštiková reklamní kampaň nesla lyrické jméno „radost být spolu“.

Komunální volby se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Zoufalec týdne: Piráti. Komentář Petra Holce

Ani topení počítačem nebo neschopnost pozvat elektronicky někoho na poslanecký výslech vám o Pirátech neřekne tolik jako projev jejich šéfa Ivana Bartoše na nedělním pirátském happeningu k internetu, jak jinak. Evropský parlament bude 12. září hlasovat o směrnici k autorskému právu, která má mimo jiné omezit internetové pirátství velkých firem jako Google na účet tradičních médií. A Pirátům se to nelíbí.

Jako správní piráti chtějí pirátství se vším všudy, něco jako v Somálsku. „Připravovaná legislativa a zejména její články 11 a 13 představují skutečnou hrozbu. A já bych skutečně nerad sledoval to, jak příběh George Orwella začíná nabírat reálné obrysy, kdy se historie a realita nebude přepisovat, ale z internetu mohou pod různými záminkami mizet informace, které prostě už nikdy běžný člověk nedohledá a o jejichž existenci nebude ani vědět,” řekl Bartoš na akci.

Fakt? Piráti, samozvaní guruové „digitálu“, se hlásí o státní funkce ohledně e-governmentu, zatímco sami shání odborníky na e-government. Prostě Piráti, i když teď kluci oblékli saka. Nejen Bartoš jako by spal v idylických 90. letech, kdy nás web měl osvobodit od všeho zlého. Pamatujete? Informace zdarma potečou jak voda a svět bude najednou lepší, svobodnější a demokratičtější.

Link

Ještě tehdy neexistoval Facebook, Twitter ani Instagram a málokdo tušil, že z nás právě internet vytáhne to nejhorší. Dejte někomu prostor pustit svou fantazii a uděláte Donalda Trumpa prezidentem. Většina z nás předtím pořád žila v reálném světě a virtuální realita patřila do sci-fi. Internet to ale i s pomocí sociálních sítí, z nichž se mezitím stala spíš antisociální černá díra plná falše a narcisismu, dokázal rychle otočit: ze sci-fi dělá stále sofistikovaněji realitu ohrožující nejen naši příčetnost, ale i demokracii.

Osvobozuje nás od svobody a sám se mění v Orwella. Přiznal si to dokonce už i Facebook, cynický pionýr toho všeho, a začal proto sám sebe radši cenzurovat. Což vám mimochodem o závažnosti problému řekne vše, co jste (ne)chtěli vědět. Evropská směrnice samozřejmě internet neomezuje ani necenzuruje, ostatně i v Bruselu se v pracovní době rádi věnují vlastnímu Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.

Například Bartošem zmiňovaný článek 11 má tradiční media chránit před pirátstvím firem typu Google, které na webu zobrazují linky na mediální články a umožňují náhled obsahu. Je to obchodní model á la Somálsko: zadarmo si „vypůjčíme“ váš obsah, za který jste zaplatili, a za to shrábneme většinu peněz z reklamy. A vy si přežívejte, jak chcete.

Link

Evropská směrnice chce proto tradiční vydavatele chránit před tímto pirátstvím aspoň tím, že jim umožní účtovat za odkazy nebo náhledy jejich vlastního obsahu poplatek. Vlastně to není nic moc revolučního – nebo aspoň v nepirátské části světa: směrnice v podstatě jen říká, že za zboží někoho jiného máte zaplatit. Všechno všech totiž nakonec nebylo ani v komunismu, což si ovšem většina kluků z Pirátů nepamatuje.

Korunu všemu ale nasadil pirátský kandidát na pražského primátora Zdeněk Hřib. Ten se zasnil a řekl, že nás právě neregulovaný internet „chrání před autoritativními tendencemi ve společnosti”. A sakra! To nikdy neslyšel o Putinových trollech? Nebo o guruovi falešného strachu jménem Tomio Okamura, který se i díky vlastním webovým fake news teď s Piráty pere o titul třetí nejsilnější politické strany?

Ale dost zoufalství. Piráti a zvlášť jejich šéf Bartoš umí rozdat i naději a optimismus. Třeba když se ho server Novinky.cz zeptal, jestli už jsou Piráti zralí na to vést Prahu, kde si čtyři roky trénují politické pirátství. „Taková otázka mi připadá dost vtipná. Když si vzpomenu, s jakými zkušenostmi do vedení města nastoupila Adriana Krnáčová… I tady v poslaneckém klubu, i v rámci strany máme lidi vzdělané a bystré a méně vzdělané a méně bystré. To je normální. Myslím, že jsme kompetentní. Rozumíme financování města,“ odpověděl Bartoš. A jejda!

-1