Vzbouření v Česku, „převrat“ na Slovensku. A my se pořád vysmíváme Polákům a Maďarům | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vzbouření v Česku, „převrat“ na Slovensku. A my se pořád vysmíváme Polákům a Maďarům

Vzbouření v Česku, „převrat“ na Slovensku. A my se pořád vysmíváme Polákům a Maďarům

Je to jedna z oblíbených disciplín českých médií, ale i některých našich politiků. Zpochybňovat vývoj v Polsku či v Maďarsku, aby u toho v rámci Visegrádské skupiny více vyniklo, jak fungujeme my. Začalo to už za komunismu, pokračoval s tím v 90. letech Václav Klaus a přetrvává to dodnes. Problémem pro nás ale je, že Polsko a Maďarsko vykazují větší známky stability, než si je ochotna většina Čechů i bruselská centrála EU přiznat.

Zatímco u nás se demonstruje proti premiérovi Babišovi, prezidentovi Zemanovi, komunistické mlátičce Ondráčkovi a vidíme u toho excesy Tomia Okamury, má například polský kabinet vysokou podporu a vládnoucí strana Právo a spravedlnost trvale překračuje voličskou podporu 40 procent. To trvá už více než dva roky. Jistě, i v Polsku se často demonstruje proti vládě, nebo za vládu. Jenže jsou to půtky v jiné rovině – jde o vyjádření zcela rozdílného ideového pohledu na svět, který se promítá i do života společnosti. Poláci se přou do krve o politiku, ale nikdy jim nesahejte na jejich zemi a některé věci z minulosti. Proto by poslance Ondráčka hnali všude v Polsku svinským krokem.

Naši partneři z Visegrádské skupiny někdy situaci u nás nerozumí. „V Polsku by Andrej Babiš nemohl vyhrát volby a stát se premiérem. Kvůli jeho minulosti by to nešlo, navíc když je trestně stíhaný,“ řekl mi při mé lednové návštěvě Varšavy známý polský novinář a spisovatel Igor Janke. Někdy Poláci dokonce utrousí poznámky, že je divné, že máme „prezidenta-alkoholika“, který nadbíhá Rusku. Tomu se těžko oponuje. Zejména proto, že Poláci jsou naprosto prozápadní a Rusko vidí nadále jako potencionální hrozbu.

Navíc polská ekonomika, na rozdíl od české, roste nepřetržitě od roku 1990, což je fantastický vývoj. A přes všechny vášnivé spory s EU podporuje členství v evropské organizaci kolem 90 procent Poláků.

Podobně přezíravě jako Češi v případě Polska, se dívají Slováci na Maďarsko. Jenže u našich sousedů se hovoří o politickém převratu, premiér Fico vede válku s prezidentem Kiskou a vše rámuje poprava novináře Jána Kuciaka. V Maďarsku se mezitím připravují na volby, které budou 8. dubna. Fidesz, vládní strana premiéra Viktora Orbána, má v průzkumech přes 50 procent voličské podpory. Navíc to byl právě Orbán, který díky rázným opatřením pomohl alespoň omezit migrační tsunami v roce 2015 a 2016. Byl za to Bruselem a Berlínem haněn, ale čísla a fakta hovoří pro něj. Místo abychom ho oceňovali, je i v Česku pomlouván.

V českých médiích, a přidávají se i někteří politici, se proto opakovaně objevuje nesmyslné tvrzení, že Polsko a Maďarskou jsou „evropským problémem“. V čem? Že si nenechají diktovat? Že oponují v některých věcech Evropské komisi? Že více vyznávají politiku založenou na národním státu? To přece není žádný zločin. Vyplývá to z polské a maďarské historie, tradic a zvyků. Na ponižování se před někým máme v Evropě spíše jiné národy.

Po posledním vývoji v České republice a na Slovensku, by se nám teď mohli vysmívat Poláci a Maďaři. Oni to ale nedělají. Mají spíše vážné obavy z toho, jak se to vyvine. Mezi Německem a Ruskem jsou národy střední Evropy odsouzeny k co nejširší spolupráci, jen tak přežijí. Bohužel zejména u nás, to mnoho lidí vůbec nechápe.

Další texty autora na webu Reflex.cz >>>

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.