Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vzbouření v Česku, „převrat“ na Slovensku. A my se pořád vysmíváme Polákům a Maďarům

Vzbouření v Česku, „převrat“ na Slovensku. A my se pořád vysmíváme Polákům a Maďarům

Je to jedna z oblíbených disciplín českých médií, ale i některých našich politiků. Zpochybňovat vývoj v Polsku či v Maďarsku, aby u toho v rámci Visegrádské skupiny více vyniklo, jak fungujeme my. Začalo to už za komunismu, pokračoval s tím v 90. letech Václav Klaus a přetrvává to dodnes. Problémem pro nás ale je, že Polsko a Maďarsko vykazují větší známky stability, než si je ochotna většina Čechů i bruselská centrála EU přiznat.

Zatímco u nás se demonstruje proti premiérovi Babišovi, prezidentovi Zemanovi, komunistické mlátičce Ondráčkovi a vidíme u toho excesy Tomia Okamury, má například polský kabinet vysokou podporu a vládnoucí strana Právo a spravedlnost trvale překračuje voličskou podporu 40 procent. To trvá už více než dva roky. Jistě, i v Polsku se často demonstruje proti vládě, nebo za vládu. Jenže jsou to půtky v jiné rovině – jde o vyjádření zcela rozdílného ideového pohledu na svět, který se promítá i do života společnosti. Poláci se přou do krve o politiku, ale nikdy jim nesahejte na jejich zemi a některé věci z minulosti. Proto by poslance Ondráčka hnali všude v Polsku svinským krokem.

Naši partneři z Visegrádské skupiny někdy situaci u nás nerozumí. „V Polsku by Andrej Babiš nemohl vyhrát volby a stát se premiérem. Kvůli jeho minulosti by to nešlo, navíc když je trestně stíhaný,“ řekl mi při mé lednové návštěvě Varšavy známý polský novinář a spisovatel Igor Janke. Někdy Poláci dokonce utrousí poznámky, že je divné, že máme „prezidenta-alkoholika“, který nadbíhá Rusku. Tomu se těžko oponuje. Zejména proto, že Poláci jsou naprosto prozápadní a Rusko vidí nadále jako potencionální hrozbu.

Navíc polská ekonomika, na rozdíl od české, roste nepřetržitě od roku 1990, což je fantastický vývoj. A přes všechny vášnivé spory s EU podporuje členství v evropské organizaci kolem 90 procent Poláků.

Podobně přezíravě jako Češi v případě Polska, se dívají Slováci na Maďarsko. Jenže u našich sousedů se hovoří o politickém převratu, premiér Fico vede válku s prezidentem Kiskou a vše rámuje poprava novináře Jána Kuciaka. V Maďarsku se mezitím připravují na volby, které budou 8. dubna. Fidesz, vládní strana premiéra Viktora Orbána, má v průzkumech přes 50 procent voličské podpory. Navíc to byl právě Orbán, který díky rázným opatřením pomohl alespoň omezit migrační tsunami v roce 2015 a 2016. Byl za to Bruselem a Berlínem haněn, ale čísla a fakta hovoří pro něj. Místo abychom ho oceňovali, je i v Česku pomlouván.

V českých médiích, a přidávají se i někteří politici, se proto opakovaně objevuje nesmyslné tvrzení, že Polsko a Maďarskou jsou „evropským problémem“. V čem? Že si nenechají diktovat? Že oponují v některých věcech Evropské komisi? Že více vyznávají politiku založenou na národním státu? To přece není žádný zločin. Vyplývá to z polské a maďarské historie, tradic a zvyků. Na ponižování se před někým máme v Evropě spíše jiné národy.

Po posledním vývoji v České republice a na Slovensku, by se nám teď mohli vysmívat Poláci a Maďaři. Oni to ale nedělají. Mají spíše vážné obavy z toho, jak se to vyvine. Mezi Německem a Ruskem jsou národy střední Evropy odsouzeny k co nejširší spolupráci, jen tak přežijí. Bohužel zejména u nás, to mnoho lidí vůbec nechápe.

Další texty autora na webu Reflex.cz >>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1