KOMENTÁŘ PETRA HOLCE | Selhali jsme, kají se kvůli Ukrajině někteří němečtí politici. Neselhali jen oni, Putinem se nechali rádi „uplácet“ i jiní západní státníci. Západ teď sice ve vztahu k Rusku rychle a zásadně obrátil, ale nelze se ubránit dojmu, že to přišlo trochu pozdě.
Asi nejlíp to ukazuje právě Německo, politicky i ekonomicky nejsilnější země EU, která do velké míry diktuje i zahraniční politiku unie. Německý exkancléř Gerhard Schröder se Putinem léta nechává vydržovat ve vedení ruské státní firmy Rosněfť, zatímco Německo s Ruskem spojil „trucplynovod“ Nord Stream 2. Německý kancléř Olaf Scholz jej hájil až do ruské invaze jako nepolitický „soukromý“ projekt, i když všichni věděli, že jde o expanzi Ruska.
A stejně tak Scholz téměř až do ruské invaze odmítal vojenskou pomoc Ukrajině s tím, že si většina Němců nepřeje účast své země v rusko-ukrajinském konfliktu. A kurs Němci drželi dokonce i po začátku invaze, když spolu s Itálií zprvu odmítali Rusko vyloučit z mezinárodního platebního systému SWIFT. Až v sobotu večer, když běžní Němci vyšli protestovat za Ukrajinu, politici ohledně Nord Streamu 2 a SWIFTu otočili. A navíc: Německo pošle Ukrajině i zbraně a víc konečně bude platit i do NATO, což bylo ještě nedávno nemyslitelné.
Známý americký ekonom Jeffrey Sachs, jistě žádný Putinův fanoušek, v britském deníku Financial Times napsal, že USA měly s Ruskem pro Ukrajinu dohodnout neutralitu ve stylu Finska a Švédska, protože Západ už Rusko ohledně slibů o (ne)rozšíření NATO na východ převezl tolikrát, že ruský prezident Vladimir Putin Ukrajinu prostě NATO nedá. To ostatně bylo možné poslední dobou stále více vyčíst i z Putinovy tváře – dokud nezačal naplňovat hrozbu, že vymaže Ukrajinu z mapy.
