Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zeman by už spatra mluvit neměl. Komentář Miroslava Cvrčka

Zeman by už spatra mluvit neměl. Komentář Miroslava Cvrčka

V projevu prezidenta při inauguraci nebylo nic důležitého, nic inspirativního, nic hezkého, nic výstižného, nic srdečného, nic originálního, nic usmiřujícího a nic, co by dalo sebemenší naději, že to s ním na Hradě bude aspoň o trochu lepší. Jediná hlubší myšlenka zazněla až na závěr, jenže to už mluvil předseda sněmovny Vondráček.

 

Možná to byla náhoda, ale hned na začátku přivítal prezident Zeman jednotlivě všechny důležité hosty zvlášť či po skupinách. Jediného z nich, sedícího v první řadě, vynechal. Byl jím Pavel Rychetský, předseda ústavního soudu.

Rychetský v poslední době několikrát vyjádřil obavu o prezidentovo okolí („kohorta panošů, která funguje na Hradě“) a na rozdíl od roku 2013 prezidentovi po zvolení jen popřál a nepozval ho na soud. Tak ho Zeman prostě vyškrtl.

Vůbec se zdálo, že Zeman je ještě „stejnější“ než dosud. Byl to projev, jako by bylo teprve před volbami. Nejdříve vyjmenovával, co všechno dělal: jmenoval ústavní soudce, bankovní radu ČNB, setkával se s občany (účast byla hojná, diskuze zajímavá), každoročně o státním svátku 28. října vyznamenával osobnosti a tak podobně. Občas zabrousil víc – měl třeba potřebu se vysmát lidem, kteří zapochybovali o výběru vyznamenaných. „Kritiky jsou většinou ti, kteří by vyznamenání sami nedostali, protože by pro ně nebyl žádný důvod.“

Více si přečtěte na webu Reflex.cz.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1