Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zeman podpořil olympionika Babiše. A je mu jedno, že to nikam nevede. Komentář M. Žižkové

Zeman podpořil olympionika Babiše. A je mu jedno, že to nikam nevede. Komentář M. Žižkové

Skloňte se před úspěšnými a nekritizujte je, jinak se ukáže vaše patologická nenávist. Třeba takový závěr si může vzít posluchač z dnešního projevu prezidenta Miloše Zemana na Žofínském fóru. Opět zazněla řada osobních útoků a urážek. Přestože hlava státu několikrát varovala, že v příštích vteřinách zazní „bomba“, nic výjimečného se neodehrálo. Na invektiva už jsou Češi z prezidentových úst zvyklí. Zajímavé ale bylo sledovat, jak se Zeman opět přiklonil k silně personalizované politice bez kompromisů: nejen tím, že v proslovu mluvil o tom, že vítězům nemá ve vládnutí bránit koalice neúspěšných. V rámci následné debaty také potvrdil, že Andreje Babiše jmenuje podruhé premiérem nehledě na to, jak dopadne referendum mezi sociálními demokraty.

Prezident rád pracuje s ilustracemi, dnes zmínil tu o zlatém olympionikovi, proti kterému se spiknou stříbrný a bronzový medailista a společně se ho snaží stáhnout ze stupně vítězů. Padala slova o koalici neúspěšných, závistivých Češích a patologické nenávisti. Jména těch zlých padala napřímo a nepřekvapila (Zdeněk Bakala, Miroslav Kalousek atd.). Na příčkách vítězů vidí Zeman zřejmě sebe, vzhledem k tomu, že zvítězil v přímé volbě prezidenta. A pak také předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, kterého podle svého vyjádření jmenuje znovu premiérem. A nebude přitom záležet na tom, zda se mu podařilo přesvědčit o vstupu do vlády sociální demokraty.

Celý projev měl být na téma společenské odpovědnosti, případně aktivního občanství, jak si téma pro sebe upravil prezident. Jde o oblast, o níž by se dalo říct mnoho. Vyzvat občany k aktivitě, k zapojení do veřejného života na všech možných úrovních. Zeman své „zakopávání příkopů“ ovšem znovu postavil na taktice ukázat na veřejného nepřítel a štvát proti němu. Svou řeč rozdělil do tří oblastí: dimenze politické, ekonomické a informační.

Ve druhé jmenované odkázal k Tomáši Baťovi a participaci zaměstnanců na zisku i ztrátách podniku. V mediální oblasti se vymezil proti obvyklým. Je zbytečné je znovu zmiňovat. Pozornost si vzhledem k situaci, v níž se Česko nachází, zaslouží především politická dimenze.

„Věřím v aktivního občana. Snažím se snížit bariéru mezi těmi, kteří ovládají, a ovládanými,“ tvrdil prezident. K rozvoji občanské zodpovědnosti podle něj přispěla přímá volba prezidenta. Tu by rád rozšířil i na úroveň starostů. Zvítězit má zástupce vítězné strany s nejvyšším počtem preferenčních hlasů. I do dalších hlasování pak chce přinést panašování, tedy volení napříč kandidátkami. Jedná se podle něj o recept, jak odstranit z nabídky „šedé myši“. Dalším krokem ve vývoji demokracie je pak podle hlavy státu referendum.

Jak již bylo řečeno: nic z toho není žádnou novinkou. Zeman tyto návrhy zmiňuje opakovaně. Stejně tak jako argument, že pomyslným nepřítelem jsou v tomto boji politické strany, které se vyžívají v kuloárních dohodách.

Zajímavé je vztáhnout vše řečené na současnou politickou situaci. Neoddiskutovatelným faktem je to, že šéf hnutí ANO Andrej Babiš není žádnou šedou myší, ale výraznou osobností, v Zemanově přirovnání takovým zlatým olympionikem parlamentních voleb. Pravdou je ale i to, že ani více jak půl roku po volbách nedokázal pro svou vládu sehnat důvěru. V rámci zmíněné analogie je to tím, že mu klub neúspěšných – rozuměj politické strany – okopávají kotníky.

Nejblíže dohodě je nyní sociální demokracie, ale více jak sedmnácti tisícům straníkům dnes Zeman vzkázal, že na jejich názoru stejně nezáleží, protože jmenuje Babiše znovu premiérem, ať dopadne jejich hlasování jakkoliv. Ještě nedávno jim přitom sám doporučoval, aby pro vládu hlasovali. Nemluvě o tom, že Babiše opět odkázal na „stopatnáctku“, tedy spolupráci s KSČM a SPD. Důležitost sociálních demokratů tedy opět nulová.

Poslední měsíce přitom jasně ukázaly, že se sice můžete stát vítězem, pokud ale nedokážete spolupracovat a dělat kompromisy, tak nedosáhnete ničeho. Pokud tedy nezískáte „sto procent“, případně si neupravíte celý systém. A nepomůže ani to, když bude prezident znovu a znovu vyzývat „poražené“, aby zmlkli, případně je obviňovat z nešťastných životů a patologické nenávisti. Lidé, kteří pro vás nehlasovali, prostě jednoduše nezmizí. Ještě ke všemu si třeba do sněmovny navolili lidi, kteří vám mohou pořádně komplikovat život, jak se Babiš sám přesvědčil.

Nehrajme si pak ani to, že vítězové žádné kuloární taktiky nevyužívají. Za hnutí ANO takto usilovně vyjednává Jaroslav Faltýnek. A například to, co slíbilo ANO komunistům za toleranci vlády, nechce prozradit ani sociálním demokratům.

Zemanovy dnešní výroky zdaleka nebyly žádnými „bombami“. Signifikantní je to, že na nich trvá nehledě na to, do jaké slepé uličky to vede. A že věří, že se to bude stále dobře poslouchat.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1