Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zeman přepisuje ústavní pořádek. I díky lidem. Komentář Petra Holce

Zeman přepisuje ústavní pořádek. I díky lidem. Komentář Petra Holce

Čím víc Miloš Zeman očividně chřadne v prezidentské funkci, tím větší si ještě očividněji uzurpuje moc. Už téměř tři čtvrtě roku je to on, kdo přímo i nepřímo řídí sestavování vlády, zatímco jezdí do krajů lidem vyprávět své moudré vtipy. Děkovat za to může hlavně politickým stranám, které mu nejdřív vyklidily jinak parlamentní prostor a které mu za to nyní nejvíc nadávají. Tak už to v politice bývá.

Ano, snad žádný jiný obor lidské činnosti tolik nemiluje ironii a autodestrukci jako politika. Čím více se o něco snažíte, tím více to ničíte. Někteří ústavní právníci teď varují, že Zeman přepisuje ústavu, aniž by ji přepisoval doslova. Vystačí si prostě s jejím extenzivním výkladem, jak ostatně kdysi sliboval. Nebo spíš expanzivním? Už si moc nepamatuju, viděl jsem to někde vlevo dole. Anebo možná vpravo nahoře.

Lidé mu za to ale podle všeho děkují. Zemanovi jich stabilně důvěřuje nadpoloviční většina a navzdory všem rudým i nerudým trenýrkám na Hradě, virózám a Jiřímu Ovčáčkovi prezident zůstává nejoblíbenějším politikem. Česko je sice ústavně parlamentní demokracií, což na papíře znamená, že vládne vláda vzešlá z parlamentu, tomu ale nedůvěřuje ani třetina lidí: Sněmovna i Senát se trumfují v tom, jaké z komor zrovna nedůvěřuje ani 30 procent lidí.

Pravda, důležitost a taky důstojnost Sněmovny na úkor Senátu zachraňuje aspoň volební účast: poslance stabilně volí kolem 60 procent voličů, zatímco v některých senátních volbách by voliči nenaplnili ani hospodu, kam by se stěží vešel i kuřácký ajnclík Marka Bendy. Kdo se pak může divit pozdnímu Františku Čubovi, že do Senátu radši vůbec nechodil? Možná svou nechtěnou prací jen nechtěl štvát lidi. Ani Sněmovna ale netrumfne prezidenta: v prvním kole poslední prezidentské volby volilo 61 procent voličů a na finále jich přišlo dokonce přes 66 procent.

To je mimochodem výrazně víc, než přišlo na finále Zeman vs. Schwarzenberg pět let předtím. To lze samozřejmě vysvětlit i tak, že k poslední volbě přitáhlo víc lidí Zemanovo uzurpování moci v jeho první pětiletce, jíž suverénně začal jmenováním vlády svých kamarádů; navíc poslední prezidentské finále skončilo mnohem těsněji než to předchozí, když Zeman nebyl zas tak daleko svému konci na Hradě.

Jenže extenzivním prezidentem by nejspíš byl i Jiří Drahoš, a to navzdory svým politicky korektním slibům. Téměř 3 miliony voličů, které volily oba finalisty a které mimochodem nikdy nevolí žádnou politickou stranu, nebezpečně opíjí. Tak nebezpečně, že Drahoš po své prohře hrdě vykradl Václava Klause, když řekl, že „nic nekončí, jedeme dál, to vám slibuji“. A svůj slib dokonce i dodržel, když teď kandiduje do Senátu. I on cítí podporu lidí, jak se říká.     

Zeman tak vlastně jen plní vůli Čechů, když skutečně vládne. A taky jen navazuje i na tradici demokratického Československa, které taky bylo parlamentní demokracií, ovšem s mocným prezidentem stojícím svým vlivem, popularitou i důvěryhodností vysoko nad parlamentem. Tak vysoko, že to byl prezident, kdo stál u Mnichova 1938 i Února 1948. Tedy: u Mnichova Edvard Beneš samozřejmě přímo nestál, protože se tam celkem dobře obešli bez něj. A u Února 1948 spíš seděl, protože už sotva stál. Jde však o symboliku.

A ta v politice často trumfuje veškeré formální věci. Řekněte Čechům, že zrušíme prezidenta, a většina se upřímně s hrůzou zeptá: A kdo bude vládnout? Za pravdu jim bohužel dávají i výsledky posledních sněmovních voleb; i ty odevzdaly moc do rukou prezidenta, ještě než si ji sám vzal. Ve Sněmovně poprvé sedí 9 politických stran, z nichž jsou tři (KDU-ČSL, STAN a TOP 09) pětiprocentní a další dvě (KSČM a ČSSD) nejsou ani desetiprocentní.

A co hůř: dvě ze čtyř „nejsilnějších“ politických stran, což v novodobé terminologii znamená, že sotva přelezly desetiprocentní volební zisk, nejsou politické strany a nikdy nemůžou vládnout. SPD je toxická banda těžařů veřejných peněz vyplácených za volební zisk, zatímco Piráti jsou… Piráti. I v opozici si doma topí počítači a nepřejte si proto vidět, jak by zatápěli ve vládě. Není to proto ani tak prezident, kdo náš parlamentní ústavní systém přepisuje na prezidentský, ale sám parlament. Tedy voliči.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1