Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zeman se drze pokusil postavit Sobotku před hotovou věc. Komentář Martina Čabana

Zeman se drze pokusil postavit Sobotku před hotovou věc. Komentář Martina Čabana

S vášní dítěte objevivšího nové slovo vepsal mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček na Twitteru během čtyřiceti minut hned do tří svých příspěvků výraz „chucpe“. Ve dvou jiných příspěvcích v rozmezí půl hodiny použil dvakrát sousloví „premiér Pražské kavárny“. 

Příčinou takto bouřlivé komunikace bylo odmítnutí předsedy vlády Bohuslava Sobotky kontrasignovat prezidentův návrh na jmenování Karla Srpa do etické komise, která rozhoduje o ocenění bojovníků proti totalitě.

Nemá valný smysl rýpat se ve svědomí šéfa Jazzové sekce. Karel Srp má na své straně výrok soudu z roku 2000 o tom, že byl neoprávněně evidován jako agent StB. Proti němu stojí řada svědectví a dokumentů včetně pozitivního lustračního osvědčení z konce devadesátých let, která říkají, že s tajnou policií tak či onak spolupracoval.

 

Z tohoto pohledu je postoj Bohuslava Sobotky pochopitelný a lze jej uvítat. Tak citlivá, v jádru vlastně sporná instituce jako státní komise posuzující zásluhy o boj s totalitou by prostě neměla mít člena, který má v nemalé části disidentských kruhů pověst estébáka.

V rozhovoru pro server Novinky Srp tvrdí, že hlášení, která jsou v archivech vedena jeho jménem, mu jen důstojníci tajné policie „dávali do huby“. Srp si ovšem úplně nepomohl následující pasáží téhož rozhovoru, v níž současným členům komise vzkázal: „My na ně budeme pořád dohlížet. Ať si z nás nechtějí udělat nepřátele, nebo my je tak rozmázneme od Pitharta až já nevím kam. Nebudeme si brát servítky. Máme tu materiály proti každému a pro každého.“

 

To nejsou hezká slova a jakási agentská mentalita z nich chtě nechtě čiší, ale pořád platí, že do svědomí starého pána nevidíme. Příkré soudy nechť nad ním případně vynášejí lidé, kteří v době tuhé normalizace žili a museli se s jejím šílenstvím potýkat. Mezi takové sice dnešní český premiér (ročník 1971) zrovna nepatří, ale z výše uvedeného důvodu lze jeho rozhodnutí chápat a přijmout.

Co už pochopit nelze, je elementární diplomatické selhání prezidenta Miloše Zemana, který se drze pokusil postavit Sobotku před hotovou věc, aniž by s ním kontrasignaci předem probral. A pak se tvářil velmi překvapeně, když neuspěl. Vzhledem k tomu, že prezident je politický mazák, pro nějž institut kontrasignace nemůže být ničím neznámým, je velmi těžké pracovat s myšlenkou, že by ke konfliktu se Sobotkou došlo z nedbalosti či neschopnosti.

 

Jako pravděpodobnější se jeví varianta, že s čelním střetem s předsedou vlády prezident naopak počítal a vyvolal jej záměrně. Kromě toho, že Sobotka leží Zemanovi obecně v žaludku, každý střet s ČSSD prezidenta v předvolební logice přibližuje k hnutí ANO, o jehož podporu hlava státu velmi stojí.

Pak by to ale znamenalo, že Zeman jen využil svého přítele Srpa jako druhořadou figurku ve vlastní mocenské partii. A to by bylo skutečné, řečeno nejnovějším přírůstkem slovní zásoby Jiřího Ovčáčka, chucpe.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744