Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zemanovi „odešla“ cukrovka a „přišla“ rakovina. Ochutnal vlastní medicínu. Komentář Petra Holce

Zemanovi „odešla“ cukrovka a „přišla“ rakovina. Ochutnal vlastní medicínu. Komentář Petra Holce

Prezident Miloš Zeman nevypadá poslední dobou dobře. A taky rád rozdává podpásovky, takže byla jen otázka času, kdy před prezidentskou volbou nějakou schytá i sám. Přišla nyní: brněnský radní a PR kovboj Svatopluk Bartík se na sociálních sítích rozepsal, že Zeman trpí rakovinou a za pár měsíců umře.

Bartík to samozřejmě udělal bez důkazů, jak je jeho dobrým zvykem. Ostatně právě v tomhle oboru je v Brně dobře známý machr, důkazy mu nikdy nestály v kariéře. To ale ani Zemanovi, takže si nemají moc co vyčítat. Za rakovinu Bartík nyní od Zemana schytal trestní oznámení a taky osobní pohlazení, že je „svině“ (včetně žádosti o pětimilionovou „sviňskou“ kompenzaci) podobně, jako to Zeman předtím schytal za hanobení Ferdinanda Peroutky. Svým způsobem tak prezident jen ochutnal vlastní medicínu, což bývá v rámci morální hygieny očistné.

Jiná věc je, co Bartíkova bezdůkazná PR akce způsobila v médiích. Ta zprávu o rakovině převzala, jako by nepocházela od člověka Bartíkovy reputace (po čase ji sám „deaktivoval“), a začala od Zemana okamžitě požadovat jakési „zdravotní vysvědčení“, protože zemi prý nemůže vést vážně nemocný člověk. To je zajímavé: Česko a předtím i Československo (většina komunistů, jak už to bývá) totiž vedli hlavně vážně nemocní politici, a to včetně miláčka médií Václava Havla.

Ten se o své tělo staral podobně jako Zeman, jen v nejvyšší ústavní funkci nikdy nevypadal tak zle – stačil skončit včas. U Havla jsme taky kvůli rakovině nepotřebovali žádného Bartíka, protože mu kvůli ní téměř veřejně odoperovali půlku plíce. Lékaři mu po zákroku nepředpovídali nijak dlouhý život, přesto se jen dva roky poté znovu stal prezidentem na dalších pět let. Novinářům to nevadilo.

Zeman dobře ví, že lidé nechtějí nemocné politiky. I proto dělal v první prezidentské volbě nemocného z Karla Schwarzenberga, jehož sice na rozdíl od současného Zemana nemuseli po projevech téměř vynášet ze sálů, zase ale rád až příliš často a veřejně spal. I v tomhle ohledu se teď ale Zemanovi jen vrací vlastní náboje, takže ho nemusíme litovat. Ironie ale je, jak Bartíkova rakovina začíná působit jako skutečná rakovina: čím víc se teď Zeman snaží bagatelizovat své opravdové nemoci, tím víc se do nich sám uvrtává.

Když se nedávno například pochlubil, jak mu v sobotu „odešla“ cukrovka, bylo to moc i na jeho lékaře Miloslava Kalaše, který popřel zprávy o rakovině. Ten Zemana opravil, že cukrovka obvykle v sobotu ani v jiný den úplně neodchází, ale snížila se mu „glykemie“. Tedy že by se teď neměly zhoršovat některé jiné prezidentovy nemoci, cokoli to v jeho případě znamená. Největší ironie ale je, že se ke zveřejnění svého zdravotního stavu nakonec Zeman možná přinutí sám právě jeho odmítáním. Pokud totiž dojde kvůli jeho žalobě na Bartíka k soudu, bude muset s pravdou ven.

Další komentáře autora najdete zde.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1