KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Vyostření ruské agrese proti Ukrajině v posledních dnech vyvolává často chlácholivé reakce – prezident Vladimir Putin je podle nich v koncích, neví kudy kam a hraje o čas. Jeho vojsko uteklo z rozsáhlých oblastí na východě a jihu Ukrajiny, které přitom Moskva zpupně vyhlásila za součást Ruska, a jemu nezbývá, než se uchýlit k teroru v podobě raketových útoků na energetickou infrastrukturu a obytné čtvrti ukrajinských měst. Ano, chce nahánět hrůzu a vyvolat paniku mezi lidmi před blížící se zimou. Jenže nemá takových raket dost na to, aby mohl v takové taktice účinně pokračovat, píší experti. Takže ani z tohoto si prý nemusíme dělat zbytečné vrásky.
Opravdu nemusíme? Ministři obrany NATO jednali v Bruselu o tom, jak co nejrychleji zajistit Ukrajině dodatečné protivzdušné zbraně, aby Ukrajinci dokázali svá města účinněji ochránit. Německo urychlilo dodávku jednoho takového systému o více než měsíc. Spojené státy také slibují nasadit vyšší rychlost, podobně jako Británie. Přímo ukrajinskému ministrovi obrany bylo přislíbeno, že se státy NATO budou snažit poskytnout „integrovaný systém“ protiletecké a protiraketové obrany. Proč by to dělali, jsou-li zde informace, že Rusové nedokážou v téhle surové eskalaci pokračovat? Protože přesně nevědí. Protože podle dalších expertů na tom zase Rusko není tak špatně a může si dovolit práskat rakety do ukrajinských měst ještě pěkně dlouho.
Tedy – možná, že Putin opravdu mele z posledního a my tak můžeme jeho konec urychlit. Ale možná také ne. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg varuje, aby se pomoc nestočila jednostranně na protivzdušnou obranu – válka nekončí, říká v podstatě, a Ukrajinci budou ještě potřebovat hodně protitankových střel i raketometů, nehledě na vozidla a další materiál. „Pokud by měl Putin zvítězit, byla by to prohra pro Ukrajinu a prohra a dodatečné nebezpečí pro nás,“ řekl šéf NATO. Je jasné, že v této rozehrané partii už není návratu a její konec je nejistý, jakkoli radostně vítáme poslední ukrajinské úspěchy na frontě.
