Zvrat v amerických volbách: Trump si může po smrti Ginsburgové pojistit Nejvyšší soud na desítky let

 FOTO: Reuters

Jan Januš

19. 09. 2020 • 08:42
KOMENTÁŘ JANA JANUŠE | V pátek ve věku 87 let podlehla rakovině liberální soudkyně amerického Nejvyššího soudu Ruth Bader Ginsburgová. Zhruba šest týdnů před volbami amerického prezidenta tak dostává Donald Trump možnost navrhnout a v Senátu prosadit svého kandidáta, a tím si možná i na dlouhá léta dopředu pojistit současnou konzervativní většinu americké obdoby evropských ústavních soudů s ještě většími pravomocemi. Blížící se prezidentské volby může nynější skon Ginsburgové výrazně ovlivnit, případná Trumpova snaha protlačit svého nominanta, bez ohledu na to, s jakým jménem přijde, se totiž nejspíše stane jedním z hlavních témat americké politiky příštích týdnů.

Soudkyně Ruth Bader Ginsburgová, jíž nyní americká média připomínají jako neústupnou bojovnici za práva žen, působila u Nejvyššího soudu od roku 1993, do funkce ji navrhl tehdejší demokratický prezident Bill Clinton. Mandáty soudců Nejvyššího soudu, kterých je celkem devět, jsou v USA doživotní, a i proto se tak intenzivně řeší. 

V neustálém americkém přetahování republikánů a demokratů jsou i justiční funkce obsazovány politicky a každý prezident se snaží, pokud se během jeho mandátu uvolní místo na Nejvyšším soudu, prosadit světonázorem sobě co možná nejbližšího soudce. Nejvyšší soud pak mívá klíčové slovo v posuzování jednotlivých zákonů, čímž může ovlivnit i nasměrovat další vývoj americké domácí i zahraniční politiky.

Po smrti Ginsburgové u Nejvyššího soudu zůstávají už jen tři liberální soudci demokratických prezidentů: Stephen Breyer, nominovaný Billem Clintonem, Sonia Sotomayorová a Elena Kaganová, obě navržené Barackem Obamou. Nyní nejstaršímu soudci Breyerovi je 82 let, Sotomayerová i Kaganová jsou šedesátnice. 

Proti nim stojí nynější konzervativní většina, spojená s republikánskými návrhy. Pětašedesátiletý předseda John G. Roberts, prosazený Georgem W. Bushem a jednotliví soudci: služebně vůbec nejstarší dvaasedmdesátiletý Clarence Thomas, jmenovaný ještě Georgem Bushem starším, sedmdesátník Samuel Alito, rovněž nominant George W. Bushe a pak dva soudci Donalda Trumpa: třiapadesátiletý Neil Gorsuch a pětapadesátiletý Brett Kavanaugh. 

Prezident Donald Trump tak bude mít ještě v závěru svého mandátu možnost z pětičlenné většiny udělat šestičlennou a bez ohledu na to, jak listopadové volby dopadnou, po sobě zanechat u Nejvyššího soudu celou třetinu soudců, a to pravděpodobně na další desítky let. 

Zároveň se tím tak trochu opakuje historie – na začátku předešlého volebního roku, 2016, zemřel soudce Antonin Scalia, republikánský Senát ale tehdy zablokoval snahy Baracka Obamy prosadit svého soudce a uvolněné místo doplnil již zmíněným Gorsuchem až v dubnu 2017 Donald Trump. 

Tehdy byla situace ještě dramatičtější, hrálo se totiž o většinu Nejvyššího soudu a Obama například pravidelně na Twitter umisťoval příspěvky, připomínající kolik dní už mu Senát brání Nejvyšší soud doplnit.

Trump, který zatím vydal k úmrtí Ginsburgové, stejně jako předseda Nejvyššího soudu John G. Robertsvelmi pietní prohlášení, má nyní jednodušší situaci – Senát je republikánský, zároveň to ale neznamená, že všichni senátoři z jeho strany jsou skutečně na jeho straně. 

Intenzita, s jakou bude nového kandidáta tlačit, a rétorika, která může aktuální doplňování Nejvyššího soudu provázet, se ale může rovněž promítnout v nadcházejících prezidentských volbách. Klání tak nyní dostává rovněž nový impuls.

SDÍLET