Zvrat v amerických volbách: Trump si může po smrti Ginsburgové pojistit Nejvyšší soud na desítky let
KOMENTÁŘ JANA JANUŠE | V pátek ve věku 87 let podlehla rakovině liberální soudkyně amerického Nejvyššího soudu Ruth Bader Ginsburgová. Zhruba šest týdnů před volbami amerického prezidenta tak dostává Donald Trump možnost navrhnout a v Senátu prosadit svého kandidáta, a tím si možná i na dlouhá léta dopředu pojistit současnou konzervativní většinu americké obdoby evropských ústavních soudů s ještě většími pravomocemi. Blížící se prezidentské volby může nynější skon Ginsburgové výrazně ovlivnit, případná Trumpova snaha protlačit svého nominanta, bez ohledu na to, s jakým jménem přijde, se totiž nejspíše stane jedním z hlavních témat americké politiky příštích týdnů.
Soudkyně Ruth Bader Ginsburgová, jíž nyní americká média připomínají jako neústupnou bojovnici za práva žen, působila u Nejvyššího soudu od roku 1993, do funkce ji navrhl tehdejší demokratický prezident Bill Clinton. Mandáty soudců Nejvyššího soudu, kterých je celkem devět, jsou v USA doživotní, a i proto se tak intenzivně řeší.
V neustálém americkém přetahování republikánů a demokratů jsou i justiční funkce obsazovány politicky a každý prezident se snaží, pokud se během jeho mandátu uvolní místo na Nejvyšším soudu, prosadit světonázorem sobě co možná nejbližšího soudce. Nejvyšší soud pak mívá klíčové slovo v posuzování jednotlivých zákonů, čímž může ovlivnit i nasměrovat další vývoj americké domácí i zahraniční politiky.
Po smrti Ginsburgové u Nejvyššího soudu zůstávají už jen tři liberální soudci demokratických prezidentů: Stephen Breyer, nominovaný Billem Clintonem, Sonia Sotomayorová a Elena Kaganová, obě navržené Barackem Obamou. Nyní nejstaršímu soudci Breyerovi je 82 let, Sotomayerová i Kaganová jsou šedesátnice.
Proti nim stojí nynější konzervativní většina, spojená s republikánskými návrhy. Pětašedesátiletý předseda John G. Roberts, prosazený Georgem W. Bushem a jednotliví soudci: služebně vůbec nejstarší dvaasedmdesátiletý Clarence Thomas, jmenovaný ještě Georgem Bushem starším, sedmdesátník Samuel Alito, rovněž nominant George W. Bushe a pak dva soudci Donalda Trumpa: třiapadesátiletý Neil Gorsuch a pětapadesátiletý Brett Kavanaugh.
Prezident Donald Trump tak bude mít ještě v závěru svého mandátu možnost z pětičlenné většiny udělat šestičlennou a bez ohledu na to, jak listopadové volby dopadnou, po sobě zanechat u Nejvyššího soudu celou třetinu soudců, a to pravděpodobně na další desítky let.
Zároveň se tím tak trochu opakuje historie – na začátku předešlého volebního roku, 2016, zemřel soudce Antonin Scalia, republikánský Senát ale tehdy zablokoval snahy Baracka Obamy prosadit svého soudce a uvolněné místo doplnil již zmíněným Gorsuchem až v dubnu 2017 Donald Trump.
Tehdy byla situace ještě dramatičtější, hrálo se totiž o většinu Nejvyššího soudu a Obama například pravidelně na Twitter umisťoval příspěvky, připomínající kolik dní už mu Senát brání Nejvyšší soud doplnit.
Statement from the President on the Passing of Supreme Court Associate Justice Ruth Bader Ginsburg pic.twitter.com/N2YkGVWLoF
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) September 19, 2020
Trump, který zatím vydal k úmrtí Ginsburgové, stejně jako předseda Nejvyššího soudu John G. Roberts, velmi pietní prohlášení, má nyní jednodušší situaci – Senát je republikánský, zároveň to ale neznamená, že všichni senátoři z jeho strany jsou skutečně na jeho straně.
Intenzita, s jakou bude nového kandidáta tlačit, a rétorika, která může aktuální doplňování Nejvyššího soudu provázet, se ale může rovněž promítnout v nadcházejících prezidentských volbách. Klání tak nyní dostává rovněž nový impuls.
