Zvrat v amerických volbách: Trump si může po smrti Ginsburgové pojistit Nejvyšší soud na desítky let

Jan Januš

KOMENTÁŘ JANA JANUŠE | V pátek ve věku 87 let podlehla rakovině liberální soudkyně amerického Nejvyššího soudu Ruth Bader Ginsburgová. Zhruba šest týdnů před volbami amerického prezidenta tak dostává Donald Trump možnost navrhnout a v Senátu prosadit svého kandidáta, a tím si možná i na dlouhá léta dopředu pojistit současnou konzervativní většinu americké obdoby evropských ústavních soudů s ještě většími pravomocemi. Blížící se prezidentské volby může nynější skon Ginsburgové výrazně ovlivnit, případná Trumpova snaha protlačit svého nominanta, bez ohledu na to, s jakým jménem přijde, se totiž nejspíše stane jedním z hlavních témat americké politiky příštích týdnů.

Soudkyně Ruth Bader Ginsburgová, jíž nyní americká média připomínají jako neústupnou bojovnici za práva žen, působila u Nejvyššího soudu od roku 1993, do funkce ji navrhl tehdejší demokratický prezident Bill Clinton. Mandáty soudců Nejvyššího soudu, kterých je celkem devět, jsou v USA doživotní, a i proto se tak intenzivně řeší. 

V neustálém americkém přetahování republikánů a demokratů jsou i justiční funkce obsazovány politicky a každý prezident se snaží, pokud se během jeho mandátu uvolní místo na Nejvyšším soudu, prosadit světonázorem sobě co možná nejbližšího soudce. Nejvyšší soud pak mívá klíčové slovo v posuzování jednotlivých zákonů, čímž může ovlivnit i nasměrovat další vývoj americké domácí i zahraniční politiky.

Boj o Ameriku jde do finále. Na co je dobré pamatovat?

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital