Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Archeologové pod Masaryčkou: žumpy, studny i hádanka pro šotouše

Archeologové pod Masaryčkou: žumpy, studny i hádanka pro šotouše

Před patnácti lety byl archeolog Martin Vyšohlíd u velkého výzkumu pod dnešním Palladiem, od loňského října vede vykopávky o čtvrt kilometru dál, na Masarykově nádraží, kde skupina Penta plánuje stavět novou administrativní čtvrť. S nálezy honosných měšťanských domů se tu na rozdíl od náměstí Republiky počítat nedalo, ve stínu novoměstských hradeb se dlouho usazovali hlavně nemajetní řemeslníci. Co o periferii středověké Prahy prozradil výzkum, který se v těchto dnech chýlí ke konci?

„Tohle je pro nás zatím záhada, už to ale konzultuji s odborníky na industriální architekturu,“ ukazuje Martin Vyšohlíd zahloubenou čtvercovou stavbu z ožehlých cihel a kamenů. Žádný středověk, maximálně devatenácté století, kdy na pozemcích mezi ulicemi Na Florenci a Hybernskou vyrostlo nádraží Státní dráhy, dnešní Masarykovo. Právě památky spojené s železnicí byly tím prvním, na co archeologové při pročesávání šesti tisíc metrů čtverečních naráželi.

První vlak přijel na nádraží v srpnu 1845, před tím musela být celá plocha zavezena sutí a zplanýrována. Vrstva, která pohřbila vše, co tu dřív stálo, byla silná tři metry. „Našly se tu například betonové nádrže na vodu pro parní vlaky, zbytky dlažby, nebo základy celních skladů, které byly zbourány relativně nedávno,“ vyjmenovává Vyšohlíd. A také ony zčernalé zdi, které mohly být podle archeologů součástí nádražní výtopny. Určitě se časem najde nějaký šotouš, který tuhle hypotézu potvrdí, nebo přijde s vlastním vysvětlením.

S výstavbou nádraží souvisela také proměna hradebního pásu, který kolejiště rozřezával na dvě části. Aby mohly vlaky jezdit až do města, musela být barokní hradba částečně zbourána a nový úsek narýsovaný kolmo na kolejnice doplněn uzamykatelnou branou. Hradby samotné Vyšohlíd a jeho kolegové ze společnosti Archaia při záchranném výzkumu podél ulice Na Florenci nezkoumali. Torzo fortifikačního pásu sice olizuje zadní stranu pozemku, hradby však byly vyjmuty ze stavební jámy. „Jsou totiž památkově chráněné,“ vysvětluje archeolog. Skupina Penta v další vlně hodlá zastavět také pozemky směrem k autobusovému nádraží na Florenci, tedy ty, které se historicky nacházely ještě před hradbami. „Tam žádný velký výzkum neplánujeme. Příkop byl zasypán stavební sutí v 19. století, a to pro nás není moc zajímavé,“ říká Vyšohlíd.

Po odbagrování třímetrové navážky pocházející ze století páry začali archeologové konečně narážet na zajímavější artefakty. Před rokem 1845 byly na zkoumaném pozemku relativně velké zahrady, z nichž část se táhla až do Hybernské. Vznikly scelováním menších domovních parcel, pravděpodobně za třicetileté války. „Podle dýmek, které jsme nacházeli, víme, že si sem lidé chodili zakouřit. Našel se ale i růženec, medailonek s Pannou Marií Svatohorskou a svatým Ignácem, krucifix, mince nebo pinzeta,“ vypráví Vyšohlíd, který z přes zimu vykopaných předmětů poskládal improvizovanou expozici, jíž čas od času ukazuje novinářům a zástupcům investora. Nelze vyloučit, že jednou bude k vidění v interiéru některé z novostaveb, podobně jako tomu je v Palladiu nebo na Malé Straně v hotelu Mandarin. „Všechny nalezené věci jsou majetkem státu, ale nebývá problém jejich zapůjčení. Platí to především u keramiky, která nevyžaduje žádné speciální zacházení.“

V zahradách přilepených z vnitřní strany k městským hradbám logicky nebylo dvakrát bezpečno během obléhání města. Dokládají to nálezy dělových koulí a střepin granátů. Našla se tu ale i drobná zahradní architektura – cihlový zavlažovací systém nebo v pozdější nádražní suti utopený zahradní domek s malovanými stěnami. Dá se rekonstruovat, co v zahradách rostlo? „Bohužel ne. V pískovém podloží Prahy dřevo obecně velice rychle hnije, výjimkou jsou jen bahenní sedimenty na dně studen, v těch se naopak materiál dobře konzervuje. Na ploše jsme ale nasbírali vzorky pro archeobotaniky, kteří pak budou moci určit, jakého charakteru zahrady byly a co v nich rostlo,“ říká Vyšohlíd.

Proti proudu času směřujeme k nejstarší vrstvě. Ta přibližuje dobu, kdy na severním okraji Masarykova nádraží stávaly domky řemeslníků, kteří se tu začali usazovat ve druhé polovině 14. století po založení Nového Města Karlem IV. Ulička vedoucí ke gotickým hradbám, které později nahradila barokní fortifikace, nebyla tou nejprestižnější pražskou adresou. „Tím je ale současný výzkum paradoxně unikátní, ještě nikdy se nic podobně velkého nedělalo na úplné periferii Nového Města,“ upozorňuje Vyšohlíd.

Ruiny domů samotných se ukrývají až pod ulicí Na Florenci. Ta byla ve středověku mnohem užší než dnes, takže ve stavební jámě archeologové mohli zachytit pouze zadní zdi domů a jejich zázemí – zahrady se studnami, záchodovými jímkami či jámami na odpad. „Bylo jich tu obrovské množství, středověký člověk by se s nimi ale nekopal jen kvůli odpadu, to by ho radši vyhodil na ulici. V zemi se ukrýval cenný stavební materiál – písek, jíl a hlína –, takže lidé zabili dvě mouchy jednou ranou,“ říká Vyšohlíd.

Studny, které se tu zavrtávaly až do sedmimetrové hloubky, měly obvykle jen velice krátký život. Vodu znečistila nedaleká žumpa a šachta musela být zasypána sutí a odpadem. Archeologové nyní zavalené studny vybírali až na dno. Že se do nich vrátí voda, se obávat nemuseli. V centru Prahy se to stává pouze výjimečně. Všechny potoky a potůčky, které protékaly středověkým městem, jsou dávno minulostí a režim spodní vody změnily i bariéry z betonových základů novostaveb.

Právě ze studen pocházejí ty nejcennější nálezy. Čím hlouběji, tím lépe. Jak již bylo řečeno, voda a bahno konzervují, a tak se v šachtách dá narazit i na méně odolné materiály, jako je dřevo či kůže. Osmdesát procent všech nálezů z Masarykova nádraží tvoří keramika, v banánovkách, které Archaia odváží do své laboratoře, se najdou kupříkladu také zvířecí kosti a dokonce i kosti lidské. „Ty se sem ale dostaly až druhotně, nejednalo se o žádné hroby,“ upřesňuje Vyšohlíd a odhaduje, že zkoumaná plocha vydá nějakých čtyři sta krabic materiálu.

Na závěr ještě jednou zpátky ke keramice. Martin Vyšohlíd je znalcem historických kachlů a i v tomhle ohledu ho podzemí nádraží potěšilo. Na většině z nalezených střepů jsou náboženské nebo heraldické motivy, archeologové ale ze země vysvobodili také kachel, který sloužil pro obveselení majitelů domu a jejich hostů. Je na něm vyobrazen ctihodný měšťan, který se při pohledu vzhůru nohama mění na šaška s rolničkami. Kachle jsou očazené, takže je jasné, že byly používány. Znamená to, že někomu spadla pec a on střepy vyvezl na zahradu? „Mohlo to tak být, ale stejně tak mu někdo mohl rozbořit celý dům,“směje se archeolog.

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1