Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

GALERIE: Hasiči předvedli vodní show k výročí Československa. Podívejte se, jak ozářila Prahu

GALERIE: Hasiči předvedli vodní show k výročí Československa. Podívejte se, jak ozářila Prahu

Tisíce kubických metrů vody zvedly dnes večer z Vltavy za hudby a barevných světelných efektů hasičské stříkačky dvou set sborů z celé republiky. Půlhodinovou vodní show, kterou hasiči chtěli připomenout sto let vzniku Československa, sledovaly z břehů Vltavy a mostů v centru hlavního města i z okolních kopců a lodí na vodě tisíce Pražanů a turistů. Akce se odehrála na Rašínově a Hořejším nábřeží mezi Jiráskovým a Palackého mostem.

Více než tisícovka hasičů s technikou obsadila obě náplavky, z hadic proudila voda i z mostů a pontonu uprostřed řeky. Vodní a hudební produkci otevřela hymna, následující část symfonické básně Vltava Bedřicha Smetany doplnil ve finále i ohňostroj, závěr pak patřil Slovanským tancům Antonína Dvořáka a aplausu publika.

"Přes všechny problémy, kterým jsme museli čelit, to dopadlo nad očekávání," sdělila ČTK mluvčí hasičů Nicole Zaoralová. Nejprve podle ní například úplně nefungovaly tablety, které měly vést hasiče u stříkaček, problémy nicméně vychytala páteční generálka. V noci budou hasiči balit techniku a část z nich odjede z hlavního města do rána. Další skupina zůstává a náplavky bude vyklízet v neděli.

O založení tradice hasiči podle Zaoralové zatím nepřemýšlejí. "V tuto chvíli jsme velmi rádi, že to proběhlo a mělo veliký úspěch. Na druhou stranu jsme všichni velmi unaveni a bylo to velmi složité zorganizovat, takže tady padají taková čísla, že opět za sto let," konstatovala.

Celkem se akce zúčastnilo 210 hasičských družstev ze 77 okresů. Iniciovali ji dobrovolní hasiči z Libereckého kraje, kde má pořádání podobných fontán třicetiletou tradici. Pravidelně také pořádají tuto podívanou jako vyvrcholení Hasičských slavností v Litoměřicích. Odtud přišel nápad oslavit výročí sta let republiky a největší hasičskou fontánu v historii předvést v Praze na Vltavě.

Kvůli akci byl během večera omezený provoz na Jiráskově mostě a na nábřeží, zcela uzavřen byl pro dopravu Palackého most. Už od 18:00 se na části nábřeží tvořily kolony. Během produkce se podle Zaoralové nestala žádná nehoda.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1